foto: Se svolením Ponte Ponte /Obrněné vozidlo BDM-1 s bílými pruhy stojící na Václavském náměstí
Při včerejší ranní cestě do redakce mě na ulici překvapilo obrněné vozidlo. Při bližším pohledu nešlo o nic jiného než o ikonické BRDM-1, které je ocelovou připomínkou hořkých srpnových dnů roku 1968.
Na Václavské náměstí může každý chodec ještě pár týdnů potkat sovětské obrněné průzkumné vozidlo BRDM-1. Nejde o náhodu, ale naopak o plánovanou připomínku invaze vojsk Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968, kterou připravil Vojenský historický ústav (VHÚ). Vystavený vůz na Václavském náměstí však není jen tak obyčejným průzkumným vozidlem. Od BRDM-1 v československé armádě ho totiž odlišuje jedna významná věc: bílý pruh na boku a na přední části vozidla.
Co znamenají bílé pruhy na BRDM-1?
Právě tyto bílé pruhy jsou pro mnohé pamětníky mementem těžkých srpnových dnů. BRDM-1 bez pruhů totiž byly v době srpnové invaze běžnou součástí československé armády. Podle valka.cz Československo na konci šedesátých let disponovalo více než 120 kusy těchto strojů z padesátých let. Aby armády zemí Varšavské smlouvy poznaly, které z obrněných průzkumných vozidel jsou součástí vojenské operace proti Československu, musely je nějakým způsobem odlišit od strojů československé armády.
Těsně před invazí v noci tak byly na kapotu různé vojenské techniky narychlo nastříkány bílé pruhy, aby bylo odlišeno, že vozidla a tanky nepatří do arzenálu československé armády. Pro obyvatele Československa se však tento identifikační znak stal okamžitě symbolem bezmoci, vzteku a zrady. Lidé se snažili projíždějící obrněnce sabotovat, ucpávat jejich výfuky nebo je dokonce zapalovat, avšak bylo jasné, že okupaci už zastavit nedokáží.
Základní charakteristika BRDM-1
První modely BRDM-1 spatřily světlo světa v roce 1956 jakožto přímí nástupci lehkého transportéru BTR-40 a vyráběly se až do roku 1966. Oproti svému předchůdci disponovalo nové BRDM-1 hned několika přidanými funkcemi, které vycházely z původního zadání. Svaz si přál obojživelné průzkumné vozidlo, které bude schopné překonat náročný terén, vodní překážky, ale také úzké příkopy. Na BRDM-1 byly pro tento účel umístěny dva páry dalších sklopných kol, které vozidlu pomáhaly s překážkami v terénu.
Dojezd vozidla byl přibližně 500 km a jeho maximální rychlost mohla dosahovat až 80 km/h. Hlavním plusem BRDM-1 byla jeho variabilita. Jeho konstrukce nabídla široké využití od velitelského stanoviště a vozidla chemického a radiačního průzkumu až po nosiče protitankových raketových systémů 2P27 Šmel, 2K8 Falanga nebo 9K11 Maljutka. Hlavní výzbroj vozidla byl původně kulomet SGMT ráže 7,62 mm a od roku 1962 pak kulomet PKT ráže 7,62 mm. Posádka navíc mohla pálit ještě z osobních zbraní díky uzavíratelným střílnám umístěným po obvodu trupu.
Role BRDM-1 v srpnu 1968
Díky svým rozměrům a obratnosti bylo BRDM-1 ideální pro taktické operace tam, kam se těžká technika jako tanky T-54/55 dostávala jen ztěží. Vozidla tak byla generály Varšavské smlouvy nasazována především do úzkých městských ulic k rychlému obsazování křižovatek, mostů a budov jako byl Československý rozhlas. I proto se BRDM-1 vrylo do vizuální paměti tisíců lidí, kteří se zoufale pokoušeli obestoupit stroje a diskutovat se zmatenými posádkami.
Až tedy v těchto dnech půjdete kolem zeleného obrněnce na Václavském náměstí, nepřehlédněte jeho bílé pruhy a vzpomeňte si na osudný srpen 1968. Pruhy na BRDM-1 jsou tichým svědectvím o tom, jak tenká může být hranice mezi spojeneckou výzbrojí a okupační technikou v ulicích našich měst.