Ruský vojenský soud otevřel případ, který vrhá mimořádně tvrdé světlo na poměry uvnitř jednotek nasazených ve válce proti Ukrajině. Nejde jen o jednotlivý zločin nebo osobní selhání. V projednávané kauze se před soud dostal systém násilí, vydírání a zabíjení vlastních vojáků, který měl fungovat jako běžná součást života v jednotce.
Foto: Ruští vojáci na Ukrajině | Telegram
Dne 12. srpna zahájil 235. posádkový vojenský soud v Moskvě projednávání případu Pavla Gudochkina, bývalého příslušníka 272. motostřeleckého pluku a mladšího poručíka s volacím znakem „Boyets“. Čelí 46 obviněním, mimo jiné z vraždy, zneužití pravomoci spojeného s násilím, přijetí úplatku ve zvlášť velkém rozsahu, vydírání a krádeže zbraní.
Vyšetřování tvrdí, že Gudochkin nepůsobil sám. Spolu s Gennadym Kozakovem, Vitaliyem Kozlovem, Oleksandrem Tonilinem a Oleksandrem Ovcharovem měl vytvořit zločineckou skupinu uvnitř útočných jednotek pluku. Právě tato skupina měla proměnit službu na frontě v obchod se strachem.
Mechanismus byl podle obvinění jednoduchý a brutální. Vojáci měli platit za to, že nebudou posláni do útoku, že dostanou možnost léčby nebo že získají dovolenou. Kdo odmítl, riskoval bití. Někteří za odpor zaplatili životem. Z války se tak podle obžaloby nestal jen střet s nepřítelem, ale také prostor, v němž se vlastní spolubojovníci mohli stát katy.
Právě to dává celé kauze mimořádnou váhu. Ruské soudy už dříve řešily jednotlivé případy zabíjení vlastních vojáků nebo hromadných represí uvnitř armády. Tento případ je ale výjimečný tím, že zabíjení vojáků vlastními druhy nebylo popsáno jako izolovaný exces, ale jako pravidelná praxe uvnitř konkrétní jednotky. To je zásadní posun: nejde jen o násilí na okraji systému, ale o obraz prostředí, kde se násilí stalo nástrojem řízení lidí.
Významnou roli měl mít ve skupině Gennady Kozakov, který je spojován s 62 skutky. Gudochkin měl patřit mezi přímé vykonavatele. Všech pět obžalovaných přiznalo vinu a navzájem proti sobě vypovídalo. Kozakov a Ovcharov už byli odsouzeni.
Celá kauza ukazuje, jak hluboký může být rozklad armádní disciplíny v podmínkách dlouhé a vyčerpávající války. Tam, kde se z velení vytrácí kontrola, nastupuje strach, násilí a neformální mocenské struktury. A právě ty pak rozhodují o tom, kdo půjde do útoku, kdo se dostane k lékaři a kdo nepřežije vlastní zázemí.
Případ 272. motostřeleckého pluku tak není jen další kriminální epizodou z fronty. Je to mrazivé svědectví o prostředí, ve kterém už voják nemusí mít největší obavy z nepřítele před sebou, ale z lidí stojících vedle něj.
Zdroj: The Moscow Times