Historie opavské posádky od středověku
Středověk – založení města Opavy
První písemnou zprávou o osadě, ležící na křižovatce obchodních cest a pojmenované podle řeky Opavy, je listina olomouckého knížete Vladimíra z 26. prosince 1195. Již roku 1224 je Opava doložena jako město. Řadí se tak k nejstarším městům v českých zemích.
Přemyslovci na Opavsku
Zakladatelem opavské linie Přemyslovců se stal Mikuláš I. Opavský (okolo 1255 – 26. července1318), nemanželský syn Přemysla Otakara II. Mikuláš vyrůstal na pražském dvoře a otce doprovázel na jeho výpravách. V listopadu 1269 mu byla vydělena opavská provincie, která je od roku 1318 knížectvím. V bitvě na Moravském poli (1278) bojoval po otcově boku. Mikuláš I. Opavský se stal zakladatelem vedlejší linie přemyslovského rodu (opavští Přemyslovci), která vydržela až do roku 1521 a jejímž posledním zástupcem byl ratibořský kníže Valentin Hrbatý. Po roce 1306 se Mikuláš II. Opavský stal významným diplomatem ve službách Jana Lucemburského a později i Karla IV.
Husitství
Počátkem 15. století došlo k velké husitské ofenzívě na území dnešní severní Moravy, kdy byla obsazena města Jičín, Fulnek, Hranice, Šternberk, Odry a Přerov. Biskup Jan XII. Železný a jeho spojenec Přemysl I. Opavský se dostali do defenzívy. V letech 1427–1431 ovládli husité i město Opavu.
Baroko
V 16. století byla Opava silně zasažena reformací a většina obyvatel náležela v předbělohorském období k protestantům. V 17. století už město obklopovaly mohutné hradby s osmi baštami. Za třicetileté války byla Opava v roce 1626 bez boje vydána žoldnéřům dánského krále, několikrát byla obsazena i Švédy. Velkou pohromu pro Opavany znamenal požár v roce 1689.
Slezské války
Slezské války nebo také boje o Slezsko, byly války svedené o nástupnictví na trůnu habsburské monarchie mezi Marií Terezií a panovníky sousedních států – Pruskem, Bavorskem a Francií v letech 1740 až 1748. V roce 1742 pruský král Friedrich II. porazil v bitvě u Chotusic nedaleko Čáslavi vojsko Karla Lotrinského, švagra Marie Terezie. Ta poté byla nucena přistoupit na nevýhodný mír, kterým ztratila Kladsko a téměř celé Slezsko. Jeho jižní část – Opavsko zůstalo pod habsburskou kontrolou a bylo nazýváno české Slezsko, po roce 1849 rakouské Slezsko, kterému byla Opava hlavním městem.
19. století
Počátkem 19. století bylo postupně zbouráno opevnění okolo města. Dnes se z něho na povrchu uchovaly jen nepatrné zbytky.
20. století
Před vypuknutím 1. světové války byla ve městě početná vojenská posádka, jež sídlila ve dvou velkých a ve třech menších kasárnách, ale i v jiných objektech. Tvořily ji např. 1. pěší pluk Císaře Františka Josefa I., 15. Zeměbranecký pluk a další jednotky. V letech 1. světové války přesáhl počet vojáků v opavských kasárnách a v kasárnách v Hradci nad Moravicí 8 000. V říjnu 1915 byl k 15. pluku odveden i Heliodor Píka.
Vznik Československé republiky
Krátce po vzniku Československé republiky němečtí poslanci ze Slezska a severní Moravy vyhlásili 30. října 1918 ve Vídni utvoření provincie Sudetenland s hlavním městem Opavou jako součásti německého Rakouska. Do Opavy hájené početnými jednotkami Volkswehru vstoupili českoslovenští vojáci pod vedením setníka Peška 18. prosince 1918 a zajistili nastolení moci československého státu. V následujícím roce byly pro posílení Opavy přesunuty mimo jiné i vojenské jednotky bývalých legionářů, například prapor 21. střeleckého pluku francouzských legií nebo jednotky 34. střeleckého pluku italských legií.
Opavská posádka od konce 2. světové války do současnosti
V poválečných měsících byly v opavských kasárnách rozmístěny jednotky Rudé armády. Hlavními úkoly bylo zajištění bezpečnosti, zásobování, zdravotní péče, likvidace min a nevybuchlé munice. V letech 1950 až 1958 bylo v Opavě velitelství 7. pěší divize. Velitelství byly podřízeny četné vojenské útvary ve Slezsku a na severní Moravě, mj.:
– 87. motostřelecký pluk „Místecký“ v Místku (nástupce slavného 8. pěšího pluku „Slezského“, jehož vojáci 14. března 1938 jako jediní kladli ozbrojený odpor německé armádě)
– 89. střelecký pluk v Jeseníku
– 90. střelecký pluk „Petra Bezruče“ v Krnově
– 27. dělostřelecký pluk v Opavě
– 7. tankosamohybný pluk v Hlučíně
– 7. protitankový dělostřelecký oddíl v Opavě
– 7. raketometný oddíl v Opavě
– 7. spojovací prapor v Opavě
– 7. ženijní prapor v Koblově
– 7. zdravotnický prapor v Opavě
– divizní hudba v Opavě aj.
Po četných reorganizacích armády byly v Opavě rozmisťovány jednotky týlového charakteru, např. dělostřelecká základna (1958–1968), silniční prapor (1966–1994). Roku 1969 zde bylo zřízeno Výcvikové středisko specialistů služby raketového a dělostřeleckého vyzbrojování. Útvar však neplnil jen vojenské úkoly. Vojáci se významnou měrou podíleli např. na výstavbě Tyršova stadionu. V prosinci 1994 tu vznikla Výcviková základna a od července 1997 Výcviková základna logistiky (VZL). V červenci 1997 došlo na Opavsku k největší povodni století. Všichni příslušníci základny se podíleli na záchraně lidí a majetku. Z kasáren vyjížděly desítky vozidel s tunami materiálu na pomoc do postižených oblastí opavského a bruntálského okresu. V roce 1999 udělil prezident republiky opavskému útvaru čestný název „Generála Heliodora Píky“.