Druhá fregata typu 054B čínského „Námořnictva Lidové osvobozenecké armády“ podstupuje námořní zkoušky. Čínské loděnice stavějí lodě mnohem rychleji než ty americké. Vývoj typu 054B spolu s většími projekty, jako je letadlová loď Fujian, naznačují ambice Pekingu zajistit si regionální dominanci a rozšířit své schopnosti na otevřeném moři.
Foto: Předchůdce typu 054B – fregata typu 054A | Ministerstvo obrany Japonska (www.mod.go.jp) / CC BY 4.0
Oproti svému předchůdci, typu 054A, představuje nový typ 054B čínského námořnictva zásadní modernizaci. Zatímco typ 054A je známý svými schopnostmi protivzdušné obrany středního dosahu, včetně radaru typu 382 a střel HHQ-16, novější fregata typu 054B integruje několik významných vylepšení. Je větší, její výtlak se odhaduje na přibližně 6 000 tun ve srovnání s typem 054A o výtlaku 4 000 tun. Nová konstrukce přináší vylepšené vlastnosti stealth, zdokonalené radarové a senzorové systémy a pravděpodobně i pokročilejší integrovaný bojový systém. Tyto modernizace naznačují širší operační úlohu a potenciálně zlepšují schopnosti protiletadlového, protiponorkového a hladinového boje.
Námořní zkoušky představují klíčovou fázi vývoje lodi, která inženýrům a námořním expertům umožňuje vyzkoušet plavidlo v reálných podmínkách. Posuzuje se výkonnost pohonných systémů, integrace zbraní a systémů elektronického boje, aby se zajistilo, že loď před uvedením do provozu splňuje operační standardy. Zjištění, že druhá fregata typu 054B prochází námořními zkouškami, naznačuje, že Čína urychluje výrobu a nasazení těchto nových fregat, čímž pravděpodobně usiluje o posílení své flotily v situaci rostoucího regionálního napětí a obav o námořní bezpečnost.
Rozvoj čínského námořnictva nebyl v posledních letech ničím jiným než transformací, zejména ve srovnání s jinými světovými námořními mocnostmi, jako jsou Spojené státy. Uvedení fregat typu 054B do provozu je součástí širšího úsilí o modernizaci námořnictva, v jehož rámci Čína překonala USA v počtu bojeschopných plavidel. V roce 2024 již překročila počet 370 válečných lodí, přičemž se předpokládá, že do konce 20. let dosáhne počtu 400. Americké námořnictvo se mezitím snaží udržet velikost flotily nad 290 lodí, a to zejména kvůli rozpočtovým omezením, zpožděním při stavbě lodí a nedostatku pracovních sil.
Navzdory této početní převaze si americké námořnictvo stále udržuje technologický náskok. Americké loďstvo disponuje vynikajícími letadlovými loděmi, jadernými ponorkami a pokročilými integrovanými bojovými systémy. Spojené státy rovněž intenzivně investují do námořních schopností nové generace, včetně bezpilotních hladinových plavidel, hypersonických zbraní a systémů elektronického boje. Čína se však rychle přibližuje. Vývoj typu 054B spolu s většími projekty, jako je letadlová loď Fujian, naznačují ambice Pekingu zajistit si regionální dominanci a rozšířit své schopnosti na otevřeném moři.
Kromě USA modernizují svou výzbroj i další světová námořnictva, ale mnohem pomaleji. Hospodářské sankce a průmyslová omezení brzdí rozvoj ruského námořnictva a brání rozsáhlým projektům stavby lodí. Indie postupně rozšiřuje svou flotilu se zaměřením na letadlové lodě a torpédoborce, ale její lodní stavební kapacity zůstávají daleko za čínskými. Mezitím evropská námořnictva, například námořnictva Spojeného království, Francie a Německa, upřednostňují špičkové, ale omezené námořní programy a zaměřují se spíše na pokročilé technologie než na velikost flotily.
Jednou z největších výhod Číny v oblasti námořní expanze je její průmyslová základna. Lodní průmysl této země dominuje světovému trhu a pokrývá naprostou většinu zakázek na komerční a vojenské lodě. Čínské loděnice, podporované státními iniciativami, pracují bezkonkurenčním tempem, což umožňuje masovou výrobu válečných lodí s vysokou efektivitou.
Naproti tomu Spojené státy čelí při stavbě lodí značným problémům kvůli logistickým omezením, nedostatku pracovních sil a rostoucím nákladům. Několik amerických loděnic, které jsou schopny stavět velké válečné lodě, pracuje v porovnání s rozsáhlou čínskou infrastrukturou mnohem pomaleji. Výsledkem je, že zatímco Čína může rychle uvádět do provozu nová plavidla, jako je typ 054B, americké námořnictvo se potýká se zpožděním programů, jako je torpédoborec nové generace DDG(X) a ponorky třídy Virginia.
Rostoucí poptávka po válečných lodích spolu s rostoucími výrobními náklady vedla také k údajnému zvýšení cen, což odráží vysokou strategickou hodnotu a technologickou vyspělost plavidel nové generace. Díky státem kontrolovanému obrannému průmyslu a nižším výrobním nákladům si však Čína může dovolit udržovat tempo stavby lodí mnohem efektivněji než její západní protějšky.
Nasazení fregat typu 054B zdůrazňuje klíčový posun v čínské námořní strategii. Tyto lodě budou pravděpodobně hrát zásadní roli v obraně flotily, doprovázet letadlové lodě a výsadkové lodě pro obojživelné operace a zároveň budou schopny samostatných operací. Jejich pokročilé schopnosti z nich činí hrozbu zejména ve sporných vodách, jako je Jihočínské moře a Tchajwanský průliv.
S typem 054B a dalšími válečnými loděmi, které rychle přibývají, se Čína staví do pozice, kdy může vyzvat tradiční námořní mocnosti a promítnout svou námořní sílu i mimo Indo-Pacifik. Rostoucí počet modernizovaných čínských válečných lodí vyvolává obavy USA a spojeneckých sil v regionu, protože rovnováha sil na moři se stále mění. Pokud současné trendy přetrvají, bude čínské námořnictvo nejen dominovat regionálním mořím, ale do roku 2030 by mohlo v globálním měřítku soupeřit i s americkým námořnictvem
Zdroj: armyrecognition.com, defensemagazine.com, mod.go.jp