Jižní Korea zahájila vývoj pozemní adaptace svého zbraňového systému pro boj zblízka (CIWS-II), který má čelit severokorejským hrozbám, včetně dělostřelectva, dronů, balistických raket a řízených střel. Projekt řídí Správa obranných akvizičních programů (Defense Acquisition Program Administration, DAPA) a vychází z námořního systému CIWS-II vybaveného 30mm kanónem GAU-8 Gatling a radarem AESA.
Foto: Koncept CIWS-II společnosti LIG Nex1 | LIG Nex1 / Public domain
Zbraňový systém blízkého dosahu (CIWS) je zbraň bodové obrany určená k detekci a zachycení hrozeb na velmi krátkou vzdálenost. Těmito hrozbami jsou přilétající rakety, drony a letadla, jež pronikly vnější obranou. Systém CIWS je standardní součástí většiny velkých moderních válečných lodí, kde tvoří klíčový prostřed pro ochranu před protilodními řízenými střelami, ale byl také upraven pro pozemní použití. Existují dva hlavní typy: systémy založené na hlavňové výzbroji, a systémy založené na řízených střelách. Systémy CIWS založené na hlavňové výzbroji, jako je známý americký Phalanx, nizozemský Goalkeeper nebo ruský Kaštan, využívají rotační nebo revolverové kanony s radarem a počítačovými systémy namontovanými na otočných věžích pro automatické zaměřování. Raketové systémy CIWS, jako je americký systém RIM-116 Rolling Airframe Missile a ruský systém Pantsir, využívají radarové nebo infračervené navádění k navádění střel krátkého dosahu.
Jihokorejská potřeba pozemního systému CIWS-II se stala zřejmou po severokorejských náletech dronů, včetně události z roku 2022, kdy drony narušily vzdušný prostor Soulu; a významnou roli hrají také nepřímé zkušenosti z ukrajinského bojiště. Stávající jihokorejské pozemní systémy, jako je K30 Biho, měly problémy s detekcí a sledováním malých nebo nízko letících hrozeb. Nový systém má za cíl čelit celé řadě hrozeb, včetně dělostřelectva dlouhého dosahu, balistických raket blízkého dosahu, balistických raket krátkého dosahu, salvových raketometů, nízkoletících řízených střel a bezpilotních letadel. Pro lepší detekci a zachycení bude využívat radar AESA (Active Electronically Scanned Array) a elektrooptické sledovací systémy. Munice AHEAD (Advanced Hit Efficiency And Destruction), navržená tak, aby při detonaci uvolňovala fragmenty, zvýší svou účinnost proti bezpilotním letounům a dělostřeleckým granátům.
Opatření pro pozemní adaptaci zahrnují použití rotačního radaru AESA namísto pevné verze používané u námořních systémů. Systém je určen k boji proti specifickým hrozbám, jako jsou bezpilotní letouny, vyčkávací munice (kamikaze drony), dělostřelecké projektily nebo neřízené střely. Srovnatelný příklad nabízí americký protiraketový, dělostřelecký a minometný systém (C-RAM), zavedený v roce 2004 a nasazený v Iráku do roku 2005. Systém C-RAM, založený na systému Phalanx CIWS, využívá k ochraně předsunutých operačních základen před raketami a minomety 20mm kanón M61A1 Gatling a radar v pásmu Ku. Používá tříštivou zápalnou se stopovkou (HEIT-SD), která při nezasažení cíle sama exploduje, aby byly minimalizovány případné vedlejší škody, a během svého počátečního nasazení úspěšně zachytil 105 útoků. C-RAM ovlivnil přístup Jižní Koreje k programu CIWS-II.
Projekt CIWS-II, který by měl dosáhnout počátečních schopností do roku 2027, řeší omezení zahraničních systémů, jako jsou nizozemský SGE-30 Goalkeeper a americký Phalanx, které se potýkaly s problémy souvisejícími s náklady, údržbou a operačními schopnostmi. Nespokojenost se závislostí na externích dodavatelích vedla k rozhodnutí vyvinout domácí řešení. V roce 2021 se o zakázku na CIWS-II ucházely společnosti LIG Nex1 a Hanwha Systems, které na veletrhu MADEX 2021 představily modely s radarem AESA a elektrooptickými systémy. Společnost LIG Nex1 byla vybrána pro své odborné znalosti v oblasti radaru, řízení palby a údržby, včetně práce se systémem Goalkeeper. Projekt má rozpočet 895,7 miliardy KRW (přibližně 15 miliard korun) a bude pokračovat až do roku 2036.
Námořní systém CIWS-II, vybavený 30mm kanónem GAU-8 Gatling schopným vysoké rychlosti palby, integruje radary AESA pro detekci a sledování. Jeho konfigurace zahrnuje čtyři detekční radary a jeden sledovací radar, zatímco pozemní varianta může používat zjednodušenou konfiguraci, aby se snížily náklady. Elektrooptické zaměřování zlepšuje zachycení vzdušných hrozeb. Budoucí modernizace mají za cíl zvýšit účinnost systému proti útokům rojů dronů s použitím munice AHEAD. K počátečnímu nasazení dojde na fregatách třídy Chungnam, které budou potenciálně sloužit jako testovací platformy. Očekává se, že pozemní verze bude bránit městské a strategické oblasti, včetně Soulu, a řešit tak ohrožení, které potenciálně představují ozbrojené síly agresívního severního souseda.
Systémy CIWS založené na hlavňové výzbroji mají také svá omezení. Zejména co se týče dosahu a účinnosti. Obvykle mají maximální dosah 5 000 metrů, přičemž v reálném prostředí dochází často k zachycení blíže k 500 metrům, což zvyšuje riziko, že střepiny nebo poškozené projektily či drony určité škody způsobí. Pravděpodobnost zničení cíle je omezená, protože přímé zásahy je nemusejí zcela neutralizovat, což je zřejmé především u střel s kinetickou energií. Střely CIWS na bázi raket zmírňují některé z těchto problémů tím, že nabízejí větší dosah a lepší možnosti zachycení. Systémy jako dvouúčelové Kaštan a Pantsir kombinují hlavně i řízené střely, což zvyšuje taktickou flexibilitu. Klíčovým termínem je v tomto ohledu vícevrstvá protivzdušná obrana – žádný prvek není samospásný, a všechny se vzájemně doplňují a podporují.
Zdroj: armyrecognition.com