Grónsko se stalo jedním z míst, na které zaměřil svou pozornost americký prezident Donald Trump. Dokonce hovoří o jeho obsazení či odkoupení, o čemž Dánové zatím nechtějí ani slyšet. Američané přitom v Grónsku mají svou vojenskou základnu Pituffik, což je osamělá výspa daleko na severu, mimo jakoukoliv civilizaci. Její význam ale nyní prudce roste.
Foto: Letecký pohled na základnu Pituffik | Wikimedia Commons / Public domain
Celý název základny je Vesmírná základna Pituffik, ale neoficiálně se jí stále říká Thule. Jde o největší vojenskou základnu Pentagonu mimo území Spojených států, jejíž oblast odpovědnosti má rozlohu 657,86 km2. Slouží zde 600 příslušníků armády, kteří si zde kroutí zpravidla jednoleté turnusy. Pituffik se nachází v severní části ostrova na západním pobřeží 104 km od nejbližšího města Qaanaaq, kde žije asi 600 obyvatel. Počátky základny do roku 1946, kdy v lokalitě dánští a američtí vojáci zřídili smíšenou radiostanici a meteorologickou stanici. V roce 1953 byla vybudována letecká základna Thule, která byla teprve předloni v dubna přejmenována na Vesmírnou základnu Pituffik. V rámci armády spadá předána pod Vesmírné síly.
Foto: Letka strojů F-89 na Pituffiku | Wikimedia Commons / Public domain
Sídlí zde 12. kosmická výstražná letka, která na základně provozuje gigantický radar zesíleného včasného varování AN/FPS-120 vyvinutý společností Rayteon.. Radarů tohoto typu existuje pouze pět. Má dvě velké pevné ploché antény, které pokrývají spektrum 240 stupňů. AN/FPS-120 je určený k automatické detekci a sledování odpálení mezikontinentálních balistických raket a hypersonických raket vypouštěných ze země nebo z ponorek letících nad atmosférou. Jeho technologie umožňuje rychlé určení cílů, stejně jako monitorování vesmíru a sledování družic a kosmických lodí na oběžné dráze kolem Země.
Foto: Polární záře nad základnou | Wikimedia Commons / Public domain
Podle podplukovníka Briana Beechera, vedoucího oddělení strategických výstražných a sledovacích systémů, je radar v provozu „24 hodin denně, sedm dní v týdnu, má dosah přes 4 000 kilometrů, přeladí se v řádu milisekund a obsluhuje jej americký a kanadský vojenský personál a dodavatelé“. Díky systému AN/FPS-120 „můžeme co nejdříve odhalit hrozbu balistických raket a začít aktivovat varovné a obranné postupy,“ řekl v prezentaci Beecher.
V perimetru základny se nachází také 23. kosmická operační letka, jejíž zařízení se nachází asi 5 kilometru jižně od základny Pituffik. Jednotka zde provozuje několik 14 a 12metrových antén, což mu umožňuje navázat kontakt s družicemi na polárních oběžných drahách. Personál obsluhující sofistikovaný radar nepřetržitě monitoruje, kontroluje a sleduje telemetrii z více než 190 špionážních, komunikačních, navigačních a meteorologických družic ministerstva obrany, NASA a spojenců umístěných na nízkých, středních a vyšších oběžných drahách ve výšce 36 000 km.
Foto: Letecký pohled na základnu Pituffik | Wikimedia Commons / Public domain
O ochranu základny se stará 821. eskadra bezpečnostních sil přezdívaných Arktičtí vlci, která zajišťuje vnitřní bezpečnost a obranu perimetru. Logistické služby zajišťuje 821. podpůrná letka, která odpovídá za údržbu a podporu infrastruktury základny, místní sítě, počítačovou podporu a každodenní provoz. Odpovídá také za udržování tříkilometrové vzletové a přistávací dráhy letiště v provozu, řízení letového provozu, správu leteckého nákladního terminálu a služby námořního přístavu. Přístav a letiště jsou mimořádně důležité, protože představují jediné spojení s okolním světem.
Podmínky pro život na Pituffiku jsou extrémní. Od listopadu do února je základna v neustálé tmě a zimní teploty se pohybují od -13º do -20º Celsia, ale v minulosti zde byly naměřeny i hodnoty kolem -80º Celsia. Sluneční světlo svítí pouze od května do srpna. K rozptýlení vojáků slouží celá řada zařízení. „Můžete jít na bowling, do tělocvičny, do komunitního centra,“ řekl poručík Matthew Smokovitz v rozhovoru pro Stars and Stripes. Na výběr mnoho jiných činností podle něj není. „Venku je taková tma a zima, kam by člověk šel?“
Vztahy s dánskou vládou i s grónskou samosprávou nejsou dlouhodobě jednoduché. Přispěla k tomu událost z roku 1968, kdy v oblasti havaroval bombardér B-52. Při havárii došlo ke kontaminaci oblasti plutoniem, vystěhovat se museli obyvatelé tehdejší vesničky Quaanaaq. V oblasti základny platí americké zákony a je mimo jurisdikci Dánska.
Foto: Dánská královna Markéta II na návštěvě základny | Wikimedia Commons / Public domain
Pro Američany je základna velmi důležitá, stejně jako celé Grónsko. Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien například tvrdí, že tento region bude v blízké době„kritickým bojištěm budoucnosti“ kvůli klimatickým změnám, které otevírají nové obchodní cesty v Arktidě. Z toho důvodu proběhly opakované pokusy o získání ostrova do amerického vlastnictví. Donald Trump ve svém minulém volebním období chtěl od Dánska Grónsko odkoupit, což se nesetkalo s úspěchem. Nyní jeho snahy pokračují a zdá se, že nehodlá zůstat jen u mírových nabídek, ale je ochoten zabrat ostrov i silou. Trump mimo jiné tvrdí, že Američané již na ostrově stejně jsou vojensky přítomní, čímž myslí právě základnu Pituffik. V roce 2020 také podepsaly grónská a americká vláda rozsáhlý soubor dohod o vojenských základnách, těžbě, energetice a cestovním ruchu, které Američanům otevřely další přístupy k přírodním zdrojům. Ani to, ale, zdá se, nestačí.
Pro vojáky na Pituffiku je to trochu schizofrenní situace. Podle dohod s dánskou vládou se mají samozřejmě podílet na obraně ostrova před případným útokem zvenčí, což ale v případě nyní hrozícího vojenského konfliktu znamená, že by měli chránit ostrov sami před sebou. Je to samozřejmě absurdní, ale dobře to dokládá komplikovanost vztahů. Grónsko je oficiálně pod ochranou NATO a není vůbec jasné, co by se dělo, pokud by skutečně došlo ke konfrontaci mezi dvěma zeměmi NATO. Zabrat vojensky Grónsko není pro Američany naprosto žádný problém, Dánsko nemá jak ostrov bránit. Jaké další konsekvence by to vyvolalo, se ale vůbec nedá odhadnout. Mohlo by dojít k rozštěpení nebo paralýze aliance, pokud by Dánsko začalo uplatňovat právo veta a získalo na svou stranu další spojence. Základna Pituffik se tak po desetiletích klidu dostává do středu velké strategické hry, ve které se hraje nejen o budoucnost Grónska, ale i světa.
Zdroj: aol.com, atalayar.com