Na konci 60. let zuřila ve Vietnamu druhá indočínská válka. Američtí vojáci denně čelili drsným podmínkám džungle a smrtícím partyzánským taktikám, jimiž byli komunističtí povstalci pověstní. Stopovat vietnamské bojovníky bylo jako hledat jehlu v kupce sena – smrt číhala na každém kroku.
Foto: Zajatec Vietkongu, kterého v roce 1967 zajala americká armáda | Wikimedia Commons / Public domain
Aby Američané získali převahu, rozhodli se využít špičkové technologie. V roce 1967 společnost General Electric tajně vyvinula zařízení, které mělo „vyčenichat“ nepřítele podobně jako pes. Tento zázračný přístroj dostal označení XM2 a nesl přezdívku „Wunderwaffe“ (zázračná zbraň).
Jak XM2 fungoval?
Princip byl jednoduchý. Hlavní složkou lidského potu a moči je amoniak, na jehož detekci byl XM2 vybaven citlivým senzorem. Přístroj analyzoval vzduch a při zvýšené koncentraci amoniaku nebo jiných látek, jako je oxid uhličitý, kouř či střelný prach, spustil varovný signál. Tvůrci byli přesvědčeni, že XM2 bude univerzální nástroj pro detekci nepřátel.
První nasazení ve Vietnamu
V roce 1968 byl XM2 nasazen přímo v bojových podmínkách. Realita se však ukázala mnohem složitější než laboratorní testy. „Elektronický nos“ se totiž choval nepředvídatelně.
Prvním problémem byly časté falešné poplachy. XM2 reagoval na všechno: na nepřátele, spojence, místní obyvatele i divoká zvířata. Situace, kdy vojáci v napětí čekali na útok, jen aby kolem proběhlo stádo prasat nebo skupina rolníků, byla spíše k smíchu – pokud by ovšem nešlo o životy.
Dalším problémem byl hlučný alarm přístroje. Místo tichého odhalení nepřítele XM2 často prozradil pozici samotné hlídky. Vojáci, kteří museli toto zařízení používat, jistě nejednou vynálezce XM2 prokleli.
Vietnamci odpověděli chytře
Vynalézaví Vietnamci brzy pochopili, jak XM2 funguje, a přišli s jednoduchým protiopatřením. Začali na strategická místa rozmísťovat kbelíky naplněné směsí odpadu a moči. Tyto pachové pasti zmátly senzor, který pak vojáky zaváděl do pastí, nebo je odváděl od skutečných pozic Vietcongu.
Konec „čichače“
XM2 se v drsných podmínkách džungle rychle ukázal jako neefektivní. Místo revoluční zbraně se stal nechtěnou přítěží, a miliony dolarů investované do jeho vývoje vyšly naprázdno. Příběh XM2 tak zůstává varovným příkladem, jak propastná může být propast mezi teorií a praxí v boji.
Zdroj: britannica