Hrdinové nebo pouhé oběti systému? Vojáci, kteří se podíleli na odklízení důsledků havárie jaderné elektrárny v Černobylu zaplatili příšernou cenu. Ti, kteří byli vystaveni nejvyšším dávkám radiace, zemřeli během několika hodin, přesto rozkaz neodmítli. Černobylská elektrárna, městečko Pripjať a blízké okolí dnes tvoří „zónu duchů“, avšak lákají i mnoho zvědavých turistů.
Foto: Mnoho z vojáků vůbec netušilo, co se stalo a jejich ochranné prostředky byly těžce nedostatečné (ilustrační foto) | Adobe Stock
Černobylská havárie zůstává nejvážnější jadernou havárií v historii. V ranních hodinách 26. dubna 1986, během technické zkoušky v černobylské jaderné elektrárně na severu Ukrajiny, došlo k abnormálnímu nárůstu výkonu a prudkému zvýšení tlaku páry v jaderném reaktoru typu RBMK-1000 ve 4. bloku. V 01:23 moskevského času mohutná expanze odhodila víko reaktoru, což vedlo k požáru, sérii explozí a roztavení reaktoru. Aktivní zóna a bezpečnostní systémy byly okamžitě zničeny či vážně poškozeny. Okolí elektrárny bylo kontaminováno radioaktivními úlomky grafitu a palivových tyčí.
Do atmosféry se uvolnil radioaktivní mrak, který postupoval západní částí Sovětského svazu, Východní Evropou a Skandinávií do celé severní polokoule. Byly kontaminovány rozsáhlé oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska. Široké okolí elektrárny včetně města Pripjať evakuováno a změněno v uzavřenou zónu. V období 1986–2000 došlo k přesídlení více než 350 000 lidí. Budova reaktoru byla obestavěna železobetonovým sarkofágem, který má zamezit další kontaminaci okolního prostředí.
Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu – odhady se pohybují od 31 zemřelých (přímo při havárii a do tří měsíců po ní) až po bezmála milion. Dle Dany Drábové, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, se celkový počet obětí odhaduje na 4000.
Foto: Interiér pripjaťského plaveckého bazénu Lazurnyj | Wikimedia Commons / Public domain
Havárii zavinilo hned několik faktorů najednou. Nedostatečné kompetence operátorů, nesplnění bezpečnostních podmínek (zastaralého) reaktoru, částečné odpojení bezpečnostních systémů a rozhodnutí vedení kvůli finančním úsporám. To vše najednou zavinilo sérii výbuchů, kvůli kterým byl zničen 4. jaderný reaktor. Druhý výbuch byl tak silný, že betonový kryt, který vážil 2 tisíce tun, byl otočen do svislé polohy. Trosky budovy exploze vymrštila do výšky až jednoho kilometru. Do atmosféry pak unikl radioaktivní mrak.
Foto: Fotografie někdejšího pripjaťského Paláce kultury „Energetik“ | Wikimedia Commons / Public domain
Na 25. dubna 1986 bylo naplánováno testování nového bezpečnostního systému. Výsledkem testu mělo být ověření, zda dokáže generátor setrvačností pohánět čerpadlo pro chlazení reaktoru v případě poruchy. Postupně měl být snižován výkon reaktoru. Test byl ovšem přerušen a pokračovalo se v něm až po nástupu nové směny. Ta ovšem nebyla dostatečně informována o celém testování. Kvůli neinformovanosti operátorů ovšem došlo k příliš velkému poklesu výkonu reaktoru. Jeho zastavení a následné opětovné spuštění zabralo mnoho času. Pro vedení platilo – čas jsou peníze, tudíž rozkázalo, rapidně zvýšit výkon, aby se reaktor nezastavil. Již zde došlo k poškození, a ani následné bezpečnostní opatření již katastrofě nedokázalo zabránit. Zhruba v 01:24 dochází k první a následně i k druhé explozi.
Zastaralý reaktor využívala armáda
V Černobylské jaderné elektrárně byl využíván reaktor RBMK. Tento reaktor byl z 50. let a byl konstrukčně relativně jednoduchý. Dalším důvodem používání byl ovšem vojenský účel.
Téměř každý den se totiž v reaktorech typu RBMK vyměňovaly palivové články. Ty navíc šlo vyměňovat za chodu, bez potřeby reaktor odstavovat. Díky těmto reaktorům tak měla armáda prakticky nepřetržitý přísun plutonia-239, získávaného z vyhořelého paliva a používaného k výrobě jaderných hlavic. Tehdejší režim se snažil situaci ututlat, bohužel pro místní obyvatele, pracovníky i vojáky, kteří se na záchranných pracích podíleli.
Foto: Město muselo být vyklizeno během velmi krátké chvíle. Lidé měli možnost si s sebou vzít jen to nejnutnější. (na snímku opuštěná škola) | Wikimedia Commons / Public domain
V místě havárie bylo nasazeno obrovské množství vojenské techniky, která byla vystavena vysoké dávce ozáření nebo byla zamořena radioaktivním spadem. Proto byla posléze ponechána svému osudu, a tak jsou dnešní lesy a okolní prostory Černobylu doslova posety desítkami nákladních vozidel, vrtulníků, obrněných transportérů atd.
Tento černobylský hřbitov vojenské techniky, jak se mu často říkávalo, byl donedávna vyhledávanou destinací návštěvníků z celého světa, a to i přes to, že riziko ozáření je zde stále poměrně vysoké. V připojené fotogalerii se můžete sami přesvědčit, že ruská technika i po více jak 30 ti letech vypadala provozuschopná.
Město duchů
V den havárie úřady ani neinformovaly občany Pripjati o radioaktivní hrozbě. Přes 50 tisíc obyvatel města čekalo více než 24 hodin na jakékoliv informace. Neobdrželi dokonce ani jodové pilulky, které pomáhaly proti účinkům radiace. A důvod? Nechtěly šířit paniku obyvatel. Až 27. dubna proběhla evakuace města. Lidem bylo oznámeno, že si mají sbalit jen drobnosti s tím, že se do 3 dní vrátí. Úřady nechtěly šířit paniku a chtěly zabránit tomu, aby obyvatelé vezli velké množství zavazadel. Až po několika dnech vláda oznámila, že je Pripjať uzavřena navždy. Většina obyvatel města tak přišla o všechen svůj majetek.
.jpg)
Foto: Panorama centra Pripjati | Wikimedia Commons / Public domain
Dnes je Černobyl hojně navštěvovaný turisty, které láká jakási postapokalyptická atmosféra. Pro vstup do uzavřené zóny sice musíte mít vyplněno mnoho povolení, dnes už se ovšem najdou agentury, které vám s potřebnými doklady pomohou.
Foto: Autodrom v zábavním parku | Wikimedia Commons / Public domain
Kromě výletů je Černobyl také velice oblíbený u tvůrců filmů a počítačových her. Lze najít obrovské množství her a hororových filmů, která jsou zaměřeny právě na jadernou elektrárnu a blízké městečko Pripjať. Doporučuji se podívat například na pětidílnou minisérie z koprodukce společností HBO a Sky s příznačným názvem Černobyl, která velmi autenticky rekonstruuje celý příběh o jaderné havárii z roku 1986, jedné z nejhorších katastrof v historii způsobených člověkem, a o obětech, které byly učiněny pro záchranu Evropy před nepředstavitelnou pohromou.
Video: Trailer k seriálu Černobyl / YouTube
Dne 26. dubna 1986 otřásla jadernou elektrárnou v Černobylu na Ukrajině mohutná exploze, která uvolnila nebezpečné radioaktivní látky nejen na ukrajinském, běloruském a ruském území tehdejšího Sovětského svazu, ale také do oblastí Skandinávie a západní Evropy. Jared Harris v tomto seriálu ztvárňuje Valerije Legasova, předního sovětského jaderného fyzika, který vedl vyšetřování tragické události. Stellan Skarsgård hraje sovětského místopředsedu vlády Borise Ščerbinu, kterého Kreml pověřil vedením vládní komise zjišťující okolnosti havárie. Emily Watsonová představuje jadernou fyzičku Ulanu Khomyukovou, která chce odhalit tajemství kolem černobylského neštěstí.
Zdroj: britannica