Spojené státy oficiálně varovaly Evropskou unii před tvrdými kroky, pokud Brusel prosadí pravidla, která by vytlačovala americké zbrojní firmy z evropského trhu. Uvedl to americký velvyslanec při EU Andrew Pazder. Washington podle něj považuje plánované změny v evropských pravidlech pro obranné zakázky za ochrannářské a škodlivé pro transatlantické partnerství.
Foto: SAMP/T (Sol-Air Moyenne-Portée / Terrestre) Francouzsko – Italský systém protivzdušné obrany | Thales
Jádrem sporu je nová verze Směrnice EU o zadávání obranných zakázek 2026, do níž se mají dostat tzv. pravidla „evropské preference“. Prakticky by to znamenalo, že členské státy by byly tlačeny k nákupům zbraní a techniky výhradně od evropských výrobců — a americké firmy by se k zakázkám dostávaly výrazně hůř, nebo vůbec.
Americká strana zdůrazňuje, že takový přístup podle ní podkopává spolupráci, zatímco největší evropští zbrojaři nadále ve velkém těží z přístupu na americký trh. Ministerstvo zahraničí a Pentagon zároveň varují, že umělé omezení konkurence může v praxi zvýšit ceny, zatížit rozpočty členských států a „vážně oslabit kolektivní obranu v rámci NATO“.
„Obrana zůstává výhradně národní kompetencí, takže každá vláda musí určovat vlastní bezpečnostní priority,“ stojí v citovaném stanovisku, které americká strana používá jako argument proti jednotnému „kupuj jen evropské“ přístupu.
Diplomaté navíc tvrdí, že by šlo o přímý rozpor s dřívějšími závazky. Požadavek nakupovat výhradně evropské produkty podle nich odporuje společnému obchodnímu prohlášení z roku 2025 i bilaterálním dohodám o vzájemných obranných nákupech, které dříve podepsalo 19 z 27 zemí EU.
Pokud by Brusel nové restrikce skutečně zavedl, USA podle vyjádření okamžitě přehodnotí všechny dosavadní výjimky z pravidel Buy American Act, které evropským firmám umožňují snazší přístup k americkým zakázkám. Do budoucna by Pentagon posuzoval účast evropských dodavatelů „případ od případu“ a schvaloval ji jen tehdy, pokud by to vyžadovaly alianční standardy.
Nejde přitom o první varování. Už dříve zaznělo, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa upozornila EU na následky snah vytlačit americké obranné společnosti z evropského trhu. Američané tehdy uvedli, že pokud se do evropských pravidel dostane tvrdá klauzule „Buy European“ — tedy nákup zbraní vyrobených výhradně v EU — odpoví odvetnými opatřeními. USA zároveň zopakovaly, že „silně odmítají“ omezení amerických firem a nesouhlasí s „protekcionistickými a exkluzivními politikami“, které by je z trhu vytlačovaly.
Spor tak otevírá citlivou otázku: kde končí snaha EU posílit vlastní obranný průmysl a kde začíná politika, která může vyvolat obchodní protiúder ze strany největšího spojence. Pokud se obě strany nedohodnou na kompromisu, může se z debaty o obranných zakázkách rychle stát širší transatlantický konflikt o přístup na trh — v době, kdy je tlak na rychlé vyzbrojování a interoperabilitu v NATO vyšší než kdy dřív.
Zdroj: Autorský text Jonáše Nekolného