V posledních pěti letech Čína zesílila svůj politický, diplomatický a vojenský tlak na Tchaj-wan. Peking považuje ostrov za „vzpurnou provincii“. Na konferenci v Hongkongu pořádané odborem Jednotné fronty dělníků ujistil vysoký představitel Komunistické strany Číny Š‘ Tchaj-feng, že dříve či později dojde k „úplnému sjednocení“. Tchaj-wan reaguje navýšením obranného rozpočtu.
Foto: Stíhací letouny Mirage 2000 tchajwanského letectva | Tchajnwanský prezidentský palác / CC BY 2.0
V roce 2023 Lidová osvobozenecká armáda opět vyslala do blízkosti Tchaj-wanu ne méně než 1700 letadel. Je zřejmé, že tento tlak vystavuje tchajwanské ozbrojené síly velkým nárokům. Neustálé čínské testování připravenosti a odhodlanosti ostrova bránit se případné invazi, vyžaduje v permanentní pohotovost především pro stíhací letectvo disponující stroji typu Mirage 2000 a F-16.
Tchajwanský generální štáb hodlá proti případné invazi použít strategii „dikobraza“, pojmenovanou podle zvířete se zřetelnou a i proti mnohem větším a silnějším predátorům účinnou taktikou. Z toho vyplývají velké objednávky na vybavení, které byly zadány Spojeným státům i tchajwanskému zbrojnímu průmyslu. V loňském roce tchajwanská vláda oznámila zvýšení vojenských výdajů, které by měly v roce 2024 dosáhnout přibližně 614 miliard tchajwanských dolarů (asi 430 miliard korun). Nyní se však hovoří o dalším zintenzivnění tohoto úsilí.
Tchaj-pej 22. srpna oznámila záměr zvýšit vojenský rozpočet meziročně o 7,7 % na 647 miliard tchajwanských dolarů (asi 460 miliard korun). Z perspektivy České republiky obrovské číslo představuje na Tchaj-wanu 2,45 % HDP. Toto oznámené navýšení je vyšší než prognózy hospodářského růstu ostrova, který by měl v roce 2024 dosáhnout 3,26 %. Pro srovnání: Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (SIPRI) odhaduje, že v roce 2022 činily čínské vojenské výdaje 230 miliard dolarů (5,2 bilionu korun), což představovalo 1,7 % celkového HDP země. V roce 2024 byly čínské vojenské výdaje odhadovány na více než 470 miliard dolarů (10,6 bilionu korun), tedy v absolutní hodnotě 23násobek výdajů Tchaj-wanu.
Dodatečné tchajwanské zdroje budou použity na zaplacení nových stíhacích letounů (pravděpodobně půjde o F-16 Viper) a na financování nákupu dalšího vybavení pro modernizaci námořních a vzdušných obranných kapacit tchajwanských ozbrojených sil. „Kapitálové výdaje dosáhnou v roce 2025 145,8 miliardy tchajwanských dolarů (104 miliard korun), a to díky platbám za zbraně zakoupené od Spojených států,“ vysvětlila tchajwanská vláda. Zatím se jedná pouze o návrh rozpočtu, který má být předložen parlamentu. Zvýšení vojenských výdajů je však předmětem shody mezi vládní většinou a opozicí.
Otázkou přitom zůstává, zda bude Tchaj-pej schopna udržet tuto úroveň úsilí i v následujících letech, kdy tchajwanské ministerstvo obrany údajně zvažuje pořízení až sedmi ponorek místní konstrukce třídy Narwhal (Hai Kun). „Nárůst v posledních letech umožnil zvláštní rozpočet, financovaný z veřejného dluhu. Není jisté, zda tento mechanismus bude platit i po roce 2026,“ řekl agentuře Bloomberg Chieh Chung, odborný asistent na Institutu pokročilých mezinárodních a strategických studií na univerzitě Tamkang na Tchaj-wanu. „V budoucnu může být obtížné udržet současnou úroveň vojenských výdajů,“ dodal.
Jak bylo řečeno, Čína vydává na zbrojení asi 23krát více než Tchaj-wan, který má však obrannou smlouvu z roku 1954 s USA, což představuje velmi důležitou bezpečnostní záruku a zásadní proměnnou v čínských kalkulacích. Jakákoli invaze by zcela nepochybně představovala kritický okamžik moderních dějin, měla by závažné důsledky pro celý indo-pacifický region a měla potenciál vyvolat celosvětový konflikt. Územní celistvost pevninské Čínské lidové republiky nikdo nezpochybňuje a neohrožuje, a i proto je obrovský a skokový nárůst čínských vojenských výdajů důvodem ke znepokojení – přes ekonomické a sociální, ale především demografické problémy, je zahraniční politika Čínské lidové republiky velmi agresívní, a to nejen vůči Tchaj-wanu, ale také například vůči Filipínám.
Zdroj: opex360.com