foto: DSS/UGV s kulometem PZD 762 Mk0
Společnost DSS ve spolupráci s ukrajinskou firmou NMZ intenzivně vyvíjí moderní dálkově ovládaný bezosádkový pozemní prostředek (Unmanned Ground Vehicle – UGV), který je vyzbrojen kulometem PZD 762 Mk0 v ráži 7,62 × 51 mm NATO.
Tento systém představuje významný krok vpřed v oblasti robotizace pozemních bojových operací a je navržen především pro víceúrovňovou ochranu teritoria, hlídkování v rizikových zónách a poskytování přímé palebné podpory jednotkám v nejexponovanějších úsecích bojiště. V době, kdy se moderní konflikty stále více přesouvají do dimenze technologické převahy, se takové autonomní platformy stávají klíčovým prvkem přežití a efektivity ozbrojených sil.
Robotická platforma, zbraňová stanice a kulomet PZD 762 Mk0
Základem úspěšné integrace kulometu na platformu UGV byl vývoj sofistikovaného elektricky ovládaného spouštěcího ústrojí, které kompletně nahrazuje tradiční mechanickou spoušť. Díky tomuto řešení lze zbraň plně ovládat na dálku prostřednictvím zabezpečeného datového spoje. Operátor může z bezpečí velícího stanoviště zahajovat i ukončovat palbu, aktivovat nebo deaktivovat bezpečnostní mechanismy a provádět další nutné úkony. Tato funkce umožňuje nasazení systému prakticky odkudkoli v dosahu komunikačního spojení, což dramaticky snižuje riziko pro lidské osádky.
Bojový prostředek se skládá ze tří hlavních integrovaných komponent. První je samohybná robotická platforma s elektrickým pohonem, která zajišťuje vysokou mobilitu a tichý provoz. Druhou součástí je dálkově ovládaná zbraňová stanice vybavená pokročilým zaměřovacím a pozorovacím systémem, včetně denního a nočního vidění, termovize a laserového dálkoměru. Třetím prvkem je samotný kulomet PZD 762 Mk0 společnosti DSS, který je stabilně lafetován na zbraňové stanici a poskytuje spolehlivou palebnou sílu.
UGV uplatňuje zkušenosti z Ukrajiny
Technické parametry platformy jsou přizpůsobené náročným bojovým podmínkám. Maximální rychlost dosahuje přibližně 20 km/h, což umožňuje rychlé přesuny mezi pozicemi. Dojezd na jedno nabití baterie činí kolem 120 km, přičemž reálná hodnota závisí na typu terénu, povětrnostních podmínkách a intenzitě operačního využití. S ráží 7,62 × 51 mm NATO dokáže systém efektivně zasahovat cíle na vzdálenost až přibližně 1 000 metrů, což z něj činí ideální nástroj pro podporu pěchoty i pro samostatné hlídkování.
Vývoj tohoto UGV přímo reaguje na dramatické změny charakteru současného bojiště. Masivní nasazení průzkumných i útočných FPV dronů vytvořilo tzv. „kill zone“ – smrtící pásmo sahající desítky kilometrů hluboko za linii dotyku, kde je jakýkoli pohyb vojáků nebo techniky téměř okamžitě detekován a vystaven riziku zničení. Ukrajinské ozbrojené síly na tuto hrozbu reagují bezprecedentním tempem. Jen v prvním čtvrtletí roku 2026 provedly pozemní robotické prostředky téměř 24 500 bojových a průzkumných misí. Vláda zároveň plánuje v průběhu roku 2026 objednat desetitisíce dalších systémů různých typů a velikostí.
Ozbrojené UGV již na ukrajinském bojišti prokázaly mimořádnou hodnotu. Některé jednotky s lafetovanými kulomety dokázaly samostatně držet důležitá postavení na přední linii po dobu několika týdnů bez jediného vojáka v přímém kontaktu. Tímto způsobem přebírají nejnebezpečnější úkoly, které by jinak stály lidské životy. Právě v ochraně lidských zdrojů spočívá největší strategický přínos projektu DSS a NMZ. Robotický prostředek nenahrazuje vojáka úplně, ale výrazně snižuje jeho expozici v nejnebezpečnějších zónách.
Schopnost UGV působit i proti dronům
V nejbližších měsících zamíří tato vozidla do reálného bojového prostředí. Kromě standardní munice budou vybavena i speciální protidronovou municí ráže 7,62 × 51 mm. Jedná se o pokročilé náboje s dělící se střelou, která se po opuštění hlavně řízeně rozptýlí na několik podstřel (nejčastěji wolframových elementů). Tento mechanismus výrazně zvyšuje pravděpodobnost zásahu rychle se pohybujících malých vzdušných cílů, jako jsou FPV drony. Podobnou munici dnes vyvíjejí nebo již sériově vyrábějí přední evropští výrobci, což zaručuje dostupnost a kompatibilitu.
Kombinace robustní robotické platformy, přesné dálkově ovládané zbraňové stanice a specializované protidronové munice proměňuje UGV v univerzální nástroj. Nejde již jen o platformu pro přímou palebnou podporu, ale o plnohodnotný mobilní prvek protidronové obrany (Counter-Unmanned Aerial Systems – C-UAS) v rámci komplexní vícevrstvé obrany teritoria. Takový systém může efektivně chránit kritickou infrastrukturu, konvoje, velitelská stanoviště i předsunuté pozice pěchoty.
Budoucnost pozemních robotických prostředků se jeví jako jeden z hlavních trendů 21. století. DSS a NMZ svým projektem demonstrují, že spolupráce mezi českými a ukrajinskými odborníky přináší inovativní řešení, která mají potenciál změnit poměr sil na bojišti. S rostoucím důrazem na minimalizaci ztrát na životech a maximalizaci technologické převahy lze očekávat, že podobné systémy budou v nadcházejících letech standardní součástí výzbroje moderních armád po celém světě. Tento vývoj nejen zvyšuje bojovou efektivitu, ale především chrání ty nejcennější – lidské životy.