foto: Redakce SM/Pavel Růžička (ANO)
Předseda Stálé komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Pavel Růžička (ANO) svolal jednání parlamentního kontrolního orgánu. Jedním z bodů má být objasnění, zda Vojenské zpravodajství sledovalo herce Ondřeje Vetchého a lidi kolem spolku Skupina D, respektive projektu Drony Nemesis. Poslanec to ve úterý oznámil na síti X s odkazem na Vetchého slova v rozhovoru s Filipem Titlbachem.
Už v srpnu Růžička avizoval, že podnět zařadí na zářijové jednání komise. Teď ho potvrdil jako konkrétní bod programu: „objasnění, zda Vojenské zpravodajství sledovalo pana Vetchého a Drony Nemesis, jak o tom pan Vetchý mluvil u Filipa Titlbacha.“ Komise je zákonný nástroj Poslanecké sněmovny k dohledu nad VZ. Nemá vyšetřovací pravomoci jako policie, ale může službu volat k odpovědnosti a žádat vysvětlení.
Co říkal Vetchý a z čeho má obavy
Herec a jedna z veřejných tváří Skupiny D v podcastu Deníku N uvedl, že vojenští zpravodajci sledují jeho i další lidi ze spolku. Podle něj skupina „bojuje s aparátem České republiky a s vojenskou rozvědkou“. Když se ptal „kluků“, co má vojenská kontrarozvědka na starosti, prý mu odpověděli, že primárně je. Řeč přišla i na rozpočet kolem sedmi miliard korun, technologie a personál služby. Vetchý tím zasadil kauzu do rámce střetu občanské iniciativy se státem, nikoli jen do roviny účetních a licenčních sporů.
Obavy, které z jeho výroků vyplývají, jsou dvojí. Zaprvé, že zpravodajská služba má cílit na lidi spojené s humanitárně-vojenskou pomocí Ukrajině, tedy na činnost, kterou spolek prezentuje jako podporu obrany proti ruské agresi. Zadruhé, že tlak státu – od veřejné kritiky politiků až po policejní úkony – může poškodit jméno sbírky, důvěru dárců i praktické dodávky.
Vetchý už dříve hovořil o „narativu o problematičnosti“ Skupiny D, který podle něj šířili mimo jiné tehdejší ministryně obrany Jana Černochová, ředitel VZ Petr Bartovský a právě Růžička. Proti některým výrokům podal trestní oznámení pro pomluvu. Policie věc odložila, státní zastupitelství to potvrdilo; trestně to proto skončilo, civilní žaloba na ochranu osobnosti tím ale vyloučena není.
Kauza Drony Nemesis
Skupina D vznikla v roce 2023. Mezi zakladateli a tvářemi jsou Vetchý, investor a člen Aktivní zálohy Jan Veverka, analytik Milan Mikulecký nebo lidé z okruhu Post Bellum. Čestným předsedou byl náčelník Generálního štábu Karel Řehka. Od prosince 2023 spolek vybral zhruba 260 milionů korun a podle vlastních údajů poslal na Ukrajinu kolem 17 tisíc FPV dronů. Dodávky šly mimo jiné přes firmu FPV Space.
Politický spor se rozjel dřív než policejní razie. Růžička i Černochová opakovaně zpochybňovali zapojení armády, vývozní licence, ceny dronů, transparentnost toků a roli generála Řehky. Inspekce ministerstva obrany se zabývala cvičením vojáků s darovanými drony. Vojenská policie od února 2025 prověřuje podezření související se součinností armády a později i ekonomickou větev: podvod a zahraniční obchod s vojenským materiálem bez povolení.
V prosinci 2025 přišly prohlídky, krátká zadržení lidí z dodavatelské firmy a obstavení účtů v řádu stovek milionů. Ještě v březnu 2026 státní zastupitelství uvádělo, že jde o fázi prověřování a že nikdo nebyl obviněn. Soudní dokumenty, s nimiž pracoval iROZHLAS, nicméně popisují konstrukci, podle níž mohla sbírka sloužit i k obohacení spřízněných osob přes dodavatelskou firmu. Spolek to odmítá, odkazuje na forenzní audit a na to, že drony na Ukrajinu skutečně dorazily.
Co komise může a nemůže rozhodnout
Růžičkův krok je politicky ostře sledovaný i proto, že je dlouhodobým kritikem Skupiny D a zároveň předsedou orgánu, který má kontrolovat právě Vojenské zpravodajství. Komise se má ptát, zda služba Vetchého a spolek sledovala, a pokud ano, na jakém zákonném základě. To je jiná otázka než policejní řízení o podvodu a vývozu. I kdyby komise dospěla k tomu, že sledování probíhalo, neznamená to automaticky nezákonnost – VZ smí pracovat v mezích zákona o zpravodajských službách. Naopak, pokud by se potvrdilo cílení na civilní iniciativu bez opory v zákoně, šlo by o zásadní zásah do práv a do důvěry v kontrolu tajných služeb.
⚔️ Svolal jsem komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství. Jedním z bodů je objasnění, zda @VZpravodajstvi sledovalo pana Vetchého a @DronyNemesis, jak o tom pan Vetchý mluvil u @FilipTitlbach. pic.twitter.com/9wvracjTy6
— Pavel Růžička (@ruzickapavel70) September 8, 2026
„Svolal jsem Stálou komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, protože veřejná tvrzení pana Vetchého o údajném sledování jeho osoby i Skupiny D nelze nechat bez ověření. Komise se má ptát na konkrétní věc: zda Vojenské zpravodajství tyto osoby a projekt Drony Nemesis sledovalo, a pokud ano, na jakém zákonném základě. Od začátku opakuji, že tady nejde jen o dobročinnost, ale o stovky milionů korun, citlivý vojenský materiál a otázku, zda byly dodrženy licence a pravidla. Není útokem na nikoho, když poslanec a kontrolní orgán žádají vysvětlení tam, kde stát pracuje se zpravodajskými prostředky a s vývozem vojenského materiálu. Až komise věc projedná, bude možné oddělit spekulace od faktů a říct veřejnosti, co služba v tomto případě dělala a co nedělala,“ řekl Pavel Růžička Security Magazínu.
Aktuální stav kauzy je proto rozštěpený. Policejní prověřování běží bez obvinění, trestní oznámení Vetchého pro pomluvu bylo odloženo a nyní se otevírá parlamentní kontrola jeho tvrzení o sledování. Právě tento třetí proud – zda stát nasadil vojenskou rozvědku proti lidem, kteří vybírali peníze na drony pro Ukrajinu – má nyní Růžičkova komise na stole. Výsledek nebude verdiktem o vině či nevině Skupiny D. Bude však testem, zda kontrola zpravodajských služeb umí oddělit politický spor od otázky, koho a proč smí tajná služba sledovat.