Zdůvodnění, podle něhož má být Grónsko klíčovým prvkem amerického vícevrstvého protiraketového systému Golden Dome, neobstojí při bližším pohledu. Argument, který byl použit k ospravedlnění úvah o převzetí kontroly nad územím patřícím Dánsku, je z vojenského i právního hlediska velmi slabý. Spojené státy totiž již dnes mají v Grónsku plný přístup k infrastruktuře, kterou pro obranu potřebují.
Foto: Cvičení NATO v artických podmínkách | U.S. Army
Celá debata navíc probíhá v rovině, která otevřeně zpochybňuje územní integritu spojeneckého státu, což vyvolává kritiku nejen v Evropě, ale i uvnitř samotných Spojených států.
Americká armáda má v Grónsku volné ruce už desítky let
Podle amerických vojenských expertů Spojené státy nepotřebují žádnou změnu statutu Grónska, aby zde mohly provozovat protiraketovou obranu nebo systémy včasného varování. Americká vojenská přítomnost na ostrově je dlouhodobě zakotvena v bilaterálních dohodách s Dánskem a funguje zcela legálně.
Zásadním bodem je základna Pituffik, dříve známá jako Thule Air Base. Ta slouží nejen jako radarové a kosmické pracoviště, ale také jako operační letecká základna. Spojené státy zde provozují systémy včasného varování, sledují kosmický prostor a mají možnost nasazovat bojová letadla v arktické oblasti.
Jinými slovy, veškeré schopnosti, které by měl Golden Dome vyžadovat, jsou již v Grónsku dostupné – bez nutnosti jakýchkoli územních změn.
Historická role Grónska v americké obraně
Význam Grónska pro americkou obranu není novým fenoménem. Už během studené války hrálo klíčovou roli v systému včasného varování před sovětskými jadernými údery. Na ostrově operovala rozsáhlá síť radarových stanic, leteckých základen i protivzdušných jednotek.
Základna Thule byla využívána k arktickým hlídkám, působily zde stíhací letouny protivzdušné obrany a jeden z prvních radarů systému BMEWS určených k detekci startů mezikontinentálních balistických raket. Vedle toho na ostrově fungovala i další významná zařízení, včetně letecké základny Sondrestrom a celé linie radarů DEW Line.
Navzdory extrémnímu napětí studené války Spojené státy nikdy nenarazily na omezení v používání grónského území pro obranné účely.
Projekt Iceworm a hranice tehdejších ambicí
Snad nejvýmluvnějším příkladem amerických plánů v Grónsku byl projekt Iceworm. V jeho rámci se počítalo s rozmístěním až 600 balistických raket s jadernými hlavicemi pod ledovým příkrovem ostrova. Projekt sice nebyl realizován, ale dobře ilustruje, jak daleko byly Spojené státy ochotny v Grónsku zajít – a to opět bez nutnosti jakéhokoli zásahu do dánské suverenity.
Tato historická zkušenost ještě více oslabuje tvrzení, že by dnes bylo nutné měnit status ostrova kvůli protiraketové obraně.
Skutečný důvod zájmu leží jinde
Pokud tedy vojenské argumenty neobstojí, nabízí se jiná interpretace. Podle řady analytiků je skutečným motivem amerického zájmu o Grónsko arktická oblast jako celek, zejména její nerostné bohatství, strategická poloha a budoucí námořní trasy.
V tomto světle působí argumentace systémem Golden Dome spíše jako zástěrka než jako reálné bezpečnostní zdůvodnění. Spojené státy mají v Grónsku z vojenského hlediska vše, co potřebují. To, co nemají – a o co se ve skutečnosti hraje – jsou dlouhodobé geopolitické a ekonomické výhody v Arktidě.
zdroj: defense-ua.com