Ukrajina potřebovala ochranu před ruskými raketami a drony. Američané přitom měli k dispozici vlastní baterie legendárního izraelského systému Iron Dome. Přesto se k nim Kyjev nedostal. Izrael totiž podle dostupných informací zablokoval jejich převod. Důvod? Obavy z Ruska a také strach, že by se citlivá technologie mohla dostat do nepovolaných rukou.
Foto: Část systému Iron Dome | U.S. Department of War
Ukrajina se už před začátkem rozsáhlé ruské invaze snažila získat prostředky, které by dokázaly chránit její města a kritickou infrastrukturu před raketovými útoky.
Jedním z nejžádanějších systémů byl Iron Dome – izraelský protiraketový komplet, který si získal světovou pozornost především díky schopnosti ničit rakety krátkého dosahu.
Kyjev o něj usiloval prostřednictvím Washingtonu. Jenže narazil na překážku, se kterou zřejmě příliš nepočítal.
Izrael měl možnost celý transfer zastavit. A podle tehdejších zpráv to také udělal.
Zbraň, která měla chránit Ukrajinu
Iron Dome vznikl v izraelsko-americké spolupráci a Spojené státy do jeho vývoje a výroby významně investovaly. Právě proto nebyla situace tak jednoduchá, jako kdyby šlo čistě o izraelskou výzbroj.
Kyjev se snažil přesvědčit americké představitele, aby mu systém poskytli. Ukrajinští představitelé podle dostupných informací začali ve Washingtonu lobbovat už v roce 2021, tedy ještě před únorem 2022.
Důvod byl zřejmý.
Ukrajina očekávala, že v případě rozsáhlého konfliktu bude čelit masivnímu použití raket a dalších prostředků vzdušného útoku.
A přesně k tomu později skutečně došlo.
Iron Dome se přitom stal jedním z nejznámějších systémů protivzdušné obrany na světě. Jeho hlavním úkolem je zachycovat rakety a další hrozby krátkého dosahu. Izraelské zkušenosti z bojů zároveň ukázaly, jak důležitou roli může podobný systém sehrát při ochraně civilních oblastí.
Jenže Izrael měl poslední slovo
Tady se celý plán začal komplikovat.
Podle zpráv z roku 2022 měl Izrael americké administrativě neoficiálně sdělit, že s převodem systému na Ukrajinu nesouhlasí.
Důvodem nebyla pouze samotná válka.
Jeruzalém se dlouhodobě snažil udržovat velmi citlivé vztahy s Moskvou. Jedním z klíčových faktorů byla ruská přítomnost v Sýrii, kde Izrael potřeboval prostor pro vlastní vojenské operace a zároveň nechtěl riskovat otevřený konflikt s Ruskem.
Dodávka izraelského systému na Ukrajinu by však mohla vztahy s Moskvou výrazně zhoršit.
Podle tehdejších zpráv proto Izrael tlačil na Washington, aby se plán na převod Iron Dome neuskutečnil.
A Američané nakonec od záměru ustoupili.
Paradox: některé baterie byly americké
Na celé věci je nejzajímavější jeden detail.
O několik let později se totiž objevila informace, že se nejednalo pouze o žádost, aby Izrael Ukrajině poskytl vlastníbaterie.
V roce 2023 američtí senátoři Lindsey Graham a Chris Van Hollen tvrdili, že Izrael brání Washingtonu v převodu dvou baterií Iron Dome vlastněných Spojenými státy na Ukrajinu.
Senátoři argumentovali, že právě tyto systémy by mohly pomoci zachraňovat životy na Ukrajině. Zároveň zdůrazňovali, že po Izraeli nepožadují, aby se vzdal vlastních baterií – chtěli pouze, aby odstranil překážku bránící převodu amerických systémů.
Jenže problém zůstával stejný.
Iron Dome je sice z velké části výsledkem americké spolupráce, ale klíčové technologie jsou spojeny s Izraelem.
Jeruzalém se proto obával nejen ruské reakce, ale také možného úniku citlivých technologií.
Co kdyby systém padl Rusům do rukou?
Právě tohle mohlo být jedním z největších izraelských strašáků.
Válka na Ukrajině není pouze soubojem o území. Je také obrovskou laboratoří moderních zbraní.
Pokud by se sofistikovaný systém protivzdušné obrany dostal do rukou ruských jednotek, mohly by se pokusit analyzovat jeho konstrukci, senzory, elektroniku nebo způsob, jakým vyhodnocuje přilétající cíle.
A následně by se informace mohly dostat k dalším zemím.
Pro Izrael, který je obklopen státy a organizacemi disponujícími raketami a drony, jde o mimořádně citlivou otázku.
Iron Dome není obyčejný kus vojenské techniky. Jeho schopnosti jsou součástí izraelské obranné architektury.
Izrael navíc v minulosti odmítal podobné transfery právě kvůli obavám, že citlivé technologie mohou skončit v rukou nepřátel.
Ukrajina mezitím dostala jinou pomoc
Kyjev nakonec musel spoléhat na jiné systémy.
Do ukrajinské protivzdušné obrany se postupně dostaly například americké Patrioty, německé IRIS-T, NASAMS a další západní komplety. Žádný z nich však nepředstavoval jednoduchou náhradu za všechny schopnosti Iron Dome.
Iron Dome je navíc konstruován především pro jiný typ hrozeb než Patriot. Jeho silnou stránkou je zejména obrana proti raketám krátkého dosahu, zatímco Patriot je určen k boji proti podstatně širšímu spektru hrozeb včetně některých balistických raket.
Ukrajina tak potřebovala a stále potřebuje vrstvenou protivzdušnou obranu, nikoliv jediný „zázračný“ systém.
Izrael mezitím svůj Iron Dome dál vylepšuje
Iron Dome přitom nezůstal technologicky stát na místě.
Izraelské ministerstvo obrany v červnu 2026 oznámilo dokončení rozsáhlých testů modernizované verze systému. Testování zahrnovalo široké spektrum hrozeb včetně raket, řízených střel a bezpilotních prostředků. Izrael současně systém integruje s novějšími prvky své protivzdušné obrany, včetně laserového Iron Beam.
To jen podtrhuje, proč je technologie kolem Iron Dome pro Izrael tak citlivá.
Systém, který kdysi představoval především obranu před raketami z okolních oblastí, se postupně mění v součást mnohem komplexnějšího štítu.
Rozhodnutí, které Ukrajina nezapomněla
Příběh Iron Dome tak představuje jednu z nejzajímavějších kapitol izraelského postoje k válce na Ukrajině.
Kyjev chtěl systém, který mohl posílit ochranu jeho měst.
Washington měl podle amerických zákonodárců k dispozici baterie, které mohl potenciálně poskytnout.
A přesto se transfer neuskutečnil.
Izrael totiž dal přednost vlastní bezpečnostní strategii a obavám z následků před požadavkem Ukrajiny.
Rozhodnutí mělo svou logiku: Izrael nechtěl otevřít další frontu proti Rusku, riskovat své operace v Sýrii ani vystavit citlivou technologii možnosti zajetí či analýzy protivníkem.
Z pohledu Ukrajiny však výsledek vypadal úplně jinak.
Ve chvíli, kdy nad jejími městy začaly létat ruské rakety a drony, zůstala jedna z nejznámějších protiraketových technologií světa mimo její dosah.
A právě proto se kolem Iron Dome dodnes nevede jen debata o zbraních. Je to příběh o tom, jak daleko je ochotný stát zajít, aby ochránil vlastní technologickou převahu – i když o pomoc žádá země, která ji zoufale potřebuje.
Zdroj: Defence Express