foto: PGZ/BVP Borsuk
Polsko chystá změny v akcionářské struktuře státního holdingu PGZ, který tvoří páteř domácího obranného průmyslu. Oficiálně má jít o přesun podílů uvnitř veřejné sféry, nikoli o privatizaci. Server XYZ k tomu přidává konkrétní stopu: mezi možnými kupci se jako favorit rýsuje Orlen.
Ministerstvo státního majetku v čele s Wojciechem Balczunem v srpnu oznámilo, že reorganizace portfolia státních firem se významně dotkne společnosti PGZ. Cílem je posílit důvěryhodnost koncernu, umožnit mu lépe získávat kapitál na rozšíření výroby a zároveň přinést rozpočtu dodatečné příjmy. Ministr opakovaně zdůraznil, že stát nechce snížit kontrolu nad klíčovými podniky a že akcie nepůjdou mimo veřejnou sféru. PGZ je navíc na zákonném seznamu společností, jejichž akcie nelze volně prodat vnějším subjektům. Bez novely zákona, kterou by podle XYZ pravděpodobně vetoval prezident Karol Nawrocki, proto připadá v úvahu jen převod mezi firmami ovládanými státní pokladnou.
Akcionářská struktura PGZ a rozsah polského obranného průmyslu
Dnes drží státní pokladna zhruba tři čtvrtiny kapitálu PGZ, zbytek připadá na Polski Holding Obronny a Agencję Rozwoju Przemysłu. Holding vznikl v letech 2013–2015 konsolidací státních zbrojovek a dnes sdružuje desítky závodů, servisů a výzkumných center. V roce 2025 dosáhl konsolidovaných tržeb 18,5 miliardy zlotých, meziročně o třetinu více, a čistý zisk vzrostl o 66 procent na 2,8 miliardy zlotých. Generální ředitel Adam Leszkiewicz před zahájením veletrhu MSPO v Kielcích zdůraznil, že skupina chce v Polsku ukotvit výrobu, kompetence i dodavatelské řetězce rozhodující pro bezpečnost státu na další desetiletí.
Jádrem pozemní výroby je Huta Stalowa Wola. Dodává samohybnou houfnici Krab ráže 155 mm, minomet Rak, ženijní techniku a rozjíždí pásové bojové vozidlo pěchoty Borsuk. Ve Stalowé Woli se také vyrábějí odpalovací zařízení pro systém Patriot v programu Wisła a vzniká těžší nástupce Borsuku, jehož demonstrátor skupina představuje na MSPO v Kielcích. Kolová technika se soustředí ve společnostech Rosomak a Jelcz: první vyrábí obrněný transportér 8×8 v licenci na finské platformě Patria AMV, druhá podvozky a logistická vozidla pro raketové komplety i podporu dělostřelectva. V Gliwicích má Bumar-Łabędy posílit výrobu polonizovaných tanků K2PL.
Munici a raketovou techniku táhne především Mesko ve Skarżysku-Kamienné. Vedle malorážové a dělostřelecké munice je známé přenosnými komplety Grom a Piorun. Do stejné rodiny patří Dezamet, Nitro-Chem, který je jedním z mála velkých evropských výrobců TNT, dále Gamrat a Belma. Ruční zbraně dodává Fabryka Broni Łucznik v Radomi, optiku PCO, ochranné vybavení Maskpol. Elektroniku, radary a prvky protivzdušné obrany zastřešuje PIT-RADWAR, který se podílí na programech Narew a Wisła. Leteckou údržbu a modernizace obstarávají Wojskowe Zakłady Lotnicze č. 1 a 2, námořní část PGZ Stocznia Wojenna a Nauta. Holding tak pokrývá téměř celý řetězec od prachů a nábojů po těžkou techniku, radary a servis.
Orlen, PGZ a sázka na státní kapitál místo otevřeného trhu
Právě do tohoto holdingu má podle XYZ zamířit balík až 40–45 % akcií, ovšem jen k firmám pod státní kontrolou. Server uvádí, že ministerstvo se nejprve chce vypořádat s menšinovými akcionáři a že na čele seznamu potenciálních kupců je Orlen. Koncern to formálně nevyvrátil: k probíhajícím akvizicím se nevyjadřuje, dokud nejsou uzavřené, zároveň však nevylučuje analýzu oblastí, které by doplnily hlavní činnost a posílily synergie ve skupině.
Interpretace XYZ je v jádru politicko-finanční. Stát potřebuje do rozpočtu přítok peněz, ale nemůže PGZ nabídnout burze ani zahraničnímu strategickému investorovi. Řešením je „prodej“ uvnitř státní rodiny. Orlen má hotovost, chemickou a petrochemickou základnu použitelnou pro výbušniny, pohonné hmoty i speciální materiály, a zároveň je dostatečně velký na to, aby transakce byla posílením, nikoli aby vypadala jako účetní přesun. Analytici, které XYZ cituje, jsou ovšem opatrnější. Menšinový podíl by podle Łukasze Prokopiuka z DM BOŚ mohl znamenat spíš „zaparkování“ akcií a navýšení rozpočtu na úkor Orlenu. Smysl by dávalo spíše převzetí silnějšího vlivu, ovšem po sérii akvizic Energi, PGNiG a Lotosu by další obor znamenal velké manažerské riziko. Uvnitř samotného Orlenu prý existují obavy, že koncern sklouzne k modelu všestranného státního konglomerátu.
Jiné státní firmy, například KGHM, PGE nebo PZU, se k případnému konsorciu nevyjadřují. PGE výslovně uvedla, že jakákoli spekulace by mohla ovlivnit burzovní ocenění. Oficiální linie ministerstva, jak ji přibližuje server Defence24.pl, proto zůstává obecná: do PGZ mají vstoupit „naše společnosti“, které posílí důvěryhodnost a pomohou mobilizovat kapitál. XYZ k tomu dodává jméno, které z této obecnosti dělá konkrétní politickou sázku. Pokud by se naplnila, nevznikl by nový soukromý zbrojař, ale ještě těsnější propojení energetiky, chemie a zbrojní výroby pod jednou státní střechou. Pro Polsko by to mohlo znamenat rychlejší financování kapacit. Pro Orlen otázku, zda další velká akvizice posílí synergie, nebo jen rozšíří už tak široké portfolio.