NATO i německá vláda se snaží uklidnit obavy spojené s možným stažením části amerických sil z Německa. Podle dostupných informací by se mohlo jednat zhruba o 5 000 vojáků, přesto ale aliance tvrdí, že její schopnost odstrašení tím nebude zásadně ovlivněna.
Foto: Američní vojáci v Německu | Adobe Stock
Zástupci NATO uvedli, že probíhá úzká komunikace s Washingtonem, aby byly objasněny detaily plánované změny rozmístění sil. Zároveň zdůraznili, že situace znovu ukazuje na nutnost, aby evropské státy převzaly větší díl odpovědnosti za vlastní bezpečnost.
Téma posilování obrany není nové. Na summitu NATO v Haag se členské státy již dříve shodly na ambiciózním cíli investovat až 5 % HDP do obrany.
Německý ministr obrany Boris Pistorius reagoval na plánované stažení amerických jednotek s tím, že Německo „jde správným směrem“. Podle něj se Bundeswehr postupně rozšiřuje, zrychlují se akviziční procesy a probíhá modernizace vojenské infrastruktury. Berlín tak chce být schopen případné výpadky kompenzovat vlastními silami.
Plán Pentagonu je podle amerických představitelů součástí širšího přehodnocení globálního rozmístění sil. Administrativa prezidenta Donald Trump dlouhodobě kritizuje evropské spojence – včetně německého kancléře Friedrich Merz – za nedostatečnou podporu v probíhajícím konfliktu USA s Íránem.
Současně se zdůrazňuje, že jde spíše o přesun kapacit než jejich rušení. Spojené státy chtějí více soustředit pozornost na oblast Indo-Pacifiku a domácí priority.
Navzdory plánovanému snížení počtů by klíčové americké základny v Německu měly fungovat beze změn. Například Ramstein Air Base nebo Landstuhl Regional Medical Center zůstávají nadále zásadními body americké přítomnosti v Evropě.
Německo přitom i nadále hostí více než 36 000 amerických vojáků, což z něj dělá největší základnu USA mimo Japonsko.
Zdroj: Defense Magazine