Rusko zjevně posouvá boj proti ukrajinským dronům do další fáze. Nově začalo využívat lehké letouny Yak-52 a An-2 jako vzdušné nosiče interceptorových FPV dronů, tedy bezpilotních prostředků určených k ničení jiných cílů ve vzduchu. Jde o další známku toho, že levné a rychlé dronové technologie stále výrazněji mění podobu protivzdušného boje.
Foto: Staré An-2 a Yak-52 se vrací do války v nové roli (ilustrativní foto) | Adobe Stock
Do pozornosti se dostaly především nové vysokorychlostní FPV drony ve formátu Sting/P1-SUN. Rusové ukázali dvě varianty: jednu určenou pro odpal ze země a druhou pro vypouštění přímo z letadla. Právě nasazení ze vzduchu je přitom nejzajímavější, protože může výrazně rozšířit dosah i flexibilitu takových prostředků.
První představenou platformou byl cvičný letoun Yak-52 s označením a/n 246. Na zveřejněných záběrech je vidět, že stroj nese šest odpalovacích zařízení, přičemž při vzletu měl podle videa zavěšeny čtyři drony. To naznačuje, že Rusko hledá způsob, jak z jednoduchého a relativně dostupného letadla vytvořit improvizovaný vzdušný „lovec dronů“.
Současně ale zůstává otevřená důležitá otázka: jak přesně je dron z Yak-52 řízen. V kokpitu tohoto typu letadla totiž není mnoho prostoru pro dodatečné vybavení potřebné k řízení interceptoru během letu. To může znamenat technické omezení celé koncepce, nebo naznačovat, že Rusové používají méně standardní způsob ovládání, který zatím nebyl zveřejněn.
Odlišně je řešené použití na letounu An-2. Ten má jako větší víceúčelový stroj dost prostoru pro umístění potřebné techniky přímo na palubě, což umožňuje ovládání interceptorových dronů během letu. Z dostupných záběrů je patrné, že odpal probíhá ze závěsníku pod trupem. Kolik dronů ale An-2 skutečně unese, zatím jasné není, protože nebyly ukázány starty ze závěsníků pod křídly ani plná konfigurace výzbroje.
Rusové zároveň zveřejnili i záběry bojového použití. Ve videu je zachyceno ničení ukrajinských bezpilotních prostředků, mezi nimiž lze rozpoznat i návnadové drony Maya. To ukazuje, že nejde jen o experimentální koncept pro prezentaci, ale o snahu vytvořit praktický prostředek obrany proti stále většímu počtu levných vzdušných cílů.
Zajímavé je, že podobný princip už byl dříve nasazen i na ukrajinské straně. K tomuto účelu byl použit letoun An-28, který byl vybaven interceptorovými drony P1-SUN i drony AS-3 Surveyor. Letadlo mělo alespoň tři závěsníky pod každým křídlem, takže mohlo nést až šest interceptorových dronů současně. Součástí výbavy byla také optická stanice pro vizuální vyhledávání vzdušných cílů.
Právě ukrajinský příklad naznačuje, proč může být tento koncept pro obě strany atraktivní. Letoun vybavený interceptorovými drony může hlídkovat ve vzduchu, rychle měnit prostor působení a zachytávat nepřátelské drony dál od chráněných objektů. Navíc jde o řešení, které může být ve srovnání s nasazením klasických raket protivzdušné obrany výrazně levnější.
Pokud se tento model osvědčí, může se z lehkých pilotovaných letounů stát důležitý článek nové vrstvy protivzdušné obrany — někde mezi klasickými stíhači, pozemní PVO a čistě bezpilotními prostředky. Nasazení Yak-52 a An-2 tak není jen technická kuriozita, ale další důkaz, že válka dronů stále rychleji tlačí armády k improvizaci, levným řešením a nečekaným kombinacím staré techniky s novými zbraněmi.
Zdroj: Defense Magazine