foto: Úřad vlády/Jednání v Gabale v dubnu 2026
Ázerbájdžán a Česká republika jsou strategickými partnery již více než deset let. Ázerbájdžánský televizní kanál AnewZ publikoval rozhovor s náměstkyní ministra zahraničních věcí Marii Chatardové ohledně vývoje vztahů mezů Ázerbájdžánem a Českou republikou, jejichž jádro tvoří energetika, ale dnes již je agenda podstatně širší a zahrnuje obchod, investice, průmysl, propojení a měnící se regionální situaci. Jaká je situace tohoto partnerství pět měsíců po návštěvě českého premiéra Andreje Babiše v Baku a jakým směrem by se mohlo ubírat v budoucnu?
Rozhovor pro AnewZ vedl s náměstkyní Marií Chatardovou Orchan Amašov.
Ázerbájdžán a Česká republika jsou strategickými partnery od roku 2015. Po dubnové návštěvě premiéra Babiše, při níž byly identifikovány několik konkrétních oblastí pro hlubší spolupráci, co se již skutečně dostalo do fáze realizace?
Návštěva premiéra Andreje Babiše a prvního místopředsedy vlády Karla Havlíčka otevřela zcela nové příležitosti a dala našemu strategickému partnerství silný impuls. Již nyní vidíme hmatatelný pokrok. Několik memorand podepsaných během návštěvy se dostává do fáze realizace, zejména v oblasti energetiky, dopravy, obrany a průmyslové spolupráce. Pokračují také jednání v oblasti dopravní infrastruktury, včetně příležitostí souvisejících s modernizací a digitalizací metra v Baku.
Značný důraz se nyní klade na formát mezivládní Smíšené komise pro hospodářskou, vědeckou, technickou a kulturní spolupráci, která byla povýšena na úroveň ministrů hospodářství. Mezitím projekty, na nichž se podílejí české a ázerbájdžánské společnosti, i nadále dostávají maximální podporu. I proto považuji svou návštěvu Ázerbájdžánu za důležitou a věnuji její část agendě hospodářských vztahů.
Ázerbájdžán v roce 2025 pokryl přibližně 42 procent českého dovozu ropy, přičemž se nyní projednávají dlouhodobé dodávky plynu. Do jaké míry by Ázerbájdžán mohl změnit energetickou bezpečnost České republiky?
Ázerbájdžán je naším tradičním, spolehlivým a důležitým partnerem v dodávkách ropy. Jak jste správně poukázal, více než 42 % českého dovozu ropy pocházelo v roce 2025 z vaší země, což z ní činí našeho největšího dodavatele.
Rafinerie v České republice (PKN Orlen) a další dodavatelé, jako jsou Slovnaft, MOL a ÖMV, si díky dodávkám z Ázerbájdžánu dlouhodobě stabilizují své postavení na trhu. V dlouhodobém horizontu usilujeme o diverzifikaci zdrojů, kterou podpoří rozvoj ropné infrastruktury, umožňující zásobování České republiky a střední Evropy z více zdrojů.
EU si pomalu začíná uvědomovat, že plyn bude v nadcházejících desetiletích tvořit jeden ze základů našeho energetického sektoru. Projekt Jižní plynový koridor znám velmi dobře: v roce 2009, během první plynové krize, jsme v rámci našeho předsednictví v Radě EU uspořádali v Praze summit, na kterém jsme celé EU společně s Ázerbájdžánem představili dlouhodobou vizi a zdůraznili nutnost nových infrastrukturních projektů.
Ázerbájdžán sehrál při přípravě summitu významnou roli a my si to pamatujeme dodnes, protože geopolitický vývoj nám bohužel dal za pravdu. Je proto přirozené, že máme zájem o rozšíření spolupráce i mimo oblast ropy.
V bilaterálním obchodu stále dominuje ázerbájdžánská energetika, ale dubnová jednání se týkala široké škály témat, od modernizace metra v Baku a transferu technologií až po společnou průmyslovou a obrannou výrobu. Co přinese další fáze hospodářské spolupráce?
Úspěšný rozvoj ázerbájdžánské ekonomiky, ke kterému chovám já i naše firmy velký respekt, umožňuje podnikům uvažovat o kvalitativně nových formách spolupráce, které přesahují pouhý obchod.
Dobrým příkladem je metro. Jedná se o infrastrukturní projekt, v rámci kterého skupina Škoda, jedna z předních společností v České republice i v Evropě, nabízí nejen dodávku vlaků a technologií, ale významnou částí může být také lokalizace údržby, modernizace a vzdělávání mladých lidí v nových profesích. Železniční a městská doprava zaznamenaly v uplynulém desetiletí celosvětově velký rozvoj.
Totéž platí i pro další technologicky náročná odvětví, jako je obranný a bezpečnostní průmysl, energetika, zdravotnictví, řešení inteligentní mobility, letištní technologie, IT nebo digitalizace. Máme co nabídnout a rádi tak činíme.
Evropa restrukturalizuje svou energetickou architekturu s cílem zbavit se závislosti na Rusku. Jakou roli přisuzuje Česká republika Ázerbájdžánu a Jižnímu plynovému koridoru v rámci dlouhodobé energetické strategie Evropy?
Energetická bezpečnost Evropy je dnes založena na diverzifikaci, odolnosti a důvěryhodných partnerstvích. V této souvislosti se Ázerbájdžán stal pro Evropu stále důležitějším strategickým partnerem. Jižní plynový koridor je mnohem více než jen energetický projekt. Je klíčovou součástí našeho širšího úsilí o posílení energetické bezpečnosti prostřednictvím diverzifikovaných dodavatelských tras. Podporujeme snahy o další rozvoj energetické propojenosti.
Zároveň vidím příležitosti, které přesahují rámec uhlovodíků. Obnovitelné zdroje energie, propojení elektrických sítí a energetická účinnost se stávají stále důležitějšími součástmi energetického partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem.
Jak důležitá je pro Českou republiku jako strategického partnera Ázerbájdžánu úspěšná realizace mírového procesu mezi Ázerbájdžánem a Arménií? A jaké konkrétní výhody by mohla Česká republika sama získat z míru a lepší propojenosti na Jižním Kavkaze?
Důrazně podporujeme komplexní a trvalý mír mezi Ázerbájdžánem a Arménií a vítáme dosud dosažený pokrok. Uvolní to významný ekonomický potenciál, posílí regionální stabilitu, zlepší dopravní a obchodní vazby a posílí propojenost mezi Evropou, Jižním Kavkazem a Střední Asií. Nedílnou součástí tohoto procesu je projekt TRIPP. Ten vytvoří zcela nové a výjimečné možnosti pro železniční nákladní dopravu.
Pro české firmy to bude znamenat nové příležitosti v oblasti infrastruktury, dopravního inženýrství, logistiky, energetiky a pokročilých technologií. V širším měřítku to přispěje ke stabilnímu a propojenému sousedství, což je jednoznačně v zájmu Evropy.
Premiér Babiš v dubnu navštívil Ázerbájdžán, Kazachstán a Uzbekistán. Vzhledem k prohlubující se integraci Ázerbájdžánu se Střední Asií, vnímá Praha tuto zemi stále více nejen jako partnera na Jižním Kavkazu, ale také jako strategickou bránu mezi Evropou a širší Střední Asií?
Rozhodně ano. Česká republika vnímá Ázerbájdžán stále více nejen jako významného hráče na Jižním Kavkazu, ale také jako most spojující Evropu a Střední Asii. Strategická poloha Ázerbájdžánu, moderní dopravní infrastruktura a aktivní role v projektech regionální propojenosti z něj činí nepostradatelné spojení na vznikajících obchodních trasách mezi Východem a Západem.
Rostoucí význam Středního koridoru tuto roli jen posiluje. Pro nás není Ázerbájdžán pouhou obchodní destinací. Je to partner při rozvoji odolných obchodních, dopravních a energetických spojení propojujících Evropu s širším středoasijským regionem.