foto: Redakce SM/Živá ukázka na Eurosatory 2026
Drony vyhledávaly hrozby, pozemní roboti podstupovali nebezpečí namísto lidí a obrněná technika překonávala terén, kterými by běžná vojenská vozidla projela jen stěží. Živá ukázka na Eurosatory 2026 v Paříži ukázala, jak může vypadat moderní bojová operace, ve které člověk stále rozhoduje, ale první kontakt s hrozbou stále častěji přebírají stroje.
Začátek demonstrace patřil vozidlu Rider od společnosti UNAC. Jde o menší, kompaktní platformu určenou pro nasazení v obtížném terénu. Vhodná je pro zdravotnickou evakuaci, bojovou podporu, velitelská stanoviště, palebnou podporu i tažení minometu nebo přívěsu. Vozidlo je aktuálně ve službě u francouzských pozemních sil, mimo jiné u 11. výsadkové brigády a speciálních sil.
Rider v ukázce bez větších problémů projížděl terénem, který měl simulovat podmínky mimo běžné komunikace. Právě nízká hmotnost, kompaktní rozměry a schopnost přepravy vzduchem z něj dělají vhodný dopravní prostředek pro jednotky, které potřebují rychle měnit pozici a působit v prostorech, kam se těžší technika nedostane.
Na stejném základě byla představena také bezosádková varianta Rider UGV. Ta má fungovat jako modulární robotická platforma, na kterou lze podle charakteru úkolu instalovat různé mise. V ukázce byl zmíněn také robot Robin, vůz určený k průzkumu, manipulaci a čištění nebezpečných prostor od improvizovaných výbušných zařízení. Tato část jasně ukázala trend, který byl na celé demonstraci patrný opakovaně: člověk má zůstávat mimo nejrizikovější prostor, zatímco první kontakt s hrozbou přebírá robot.
Psali jsme
Rheinmetall předvedl robotickou „smečku“
Jedním z hlavních momentů ukázky byla demonstrace dalších strojů z rodiny Wolf Pack od společnosti Rheinmetall. Na scéně spolupracovaly dva bezosádkové pozemní prostředky pod řízením jednoho operátora. Menší SP2 působil jako průzkumná a infiltrační platforma, větší Mission Master CXT2 zajišťoval podporu a nesl stabilizovanou zbraňovou stanici.
Předvedená scénka pracovala s napadením jednotky v blízkosti vesnice. Po zjištění možné nepřátelské aktivity byl menší robot vyslán vpřed, aby bez vystavení vojáků riziku identifikoval hrozbu. Po jeho napadení byla data okamžitě sdílena v rámci celé skupiny a větší CXT2 převzal cíl. Komentátor zdůraznil princip „Human in the loop“, tedy stav, kdy systém může sledovat a navádět, ale konečné potvrzení cíle zůstává na člověku.
.jpg "Živá ukázka na Eurosatory 2026 / Redakce SM")
Rheinmetall zároveň ukázal propojení průzkumu pozemních a vzdušných hrozeb. SP2 měl aktivovat radar Echodyne a termokameru FLIR, aby mohl sledovat prostor ve dne i v noci. Po detekci blížícího se roje dronů převzal CXT2 optimální postavení, vysunul vlastní senzorový stožár a zapojil se do neutralizace hrozby. Scénář následně pokračoval okamžitou změnou pozice, protože odhalení palebného stanoviště by v reálném boji znamenalo riziko protiútoku.
Francouzská robotická sekce propojila drony a pěchotu
Na robotickou ukázku společnosti Rheinmetallu navázal scénář robotické sekce francouzské amrády. Do vzduchu byl vyslán průzkumný dron Parrot, který měl přiblížit pohled na situaci ve vesnici. Za ním postupovalo vozidlo VBCI a pěchota. Do scénáře se zapojil také robot Probot Mule, který díky nosnosti až 750 kilogramů poskytoval logistickou podporu a přivážel vojákům munici před dalším postupem.
Ukázka následně pracovala s nasazením dronu Tundra v úderné konfiguraci a FPV dronu, který pronásledoval vozidlo pokoušející se uniknout z prostoru boje. Právě tento moment působil jako výrazný odraz současných konfliktů, kde malé bezpilotní prostředky zásadně změnily tempo, dostupnost průzkumu i způsob ničení cílů. Pěchota pak pokračovala v útoku na vesnici za podpory obrněného vozidla. Jenže scénář se rychle komplikoval. V prostoru se objevilo improvizované výbušné zařízení a současně bylo nutné řešit zraněného civilistu. Demonstrace tak přešla od čistě bojové fáze k úkolům, které jsou pro reálné operace stejně důležité: ženijnímu zabezpečení, evakuaci raněných a ochraně zasahujících jednotek.
Roboti zasahovaly proti výbušninám
Na hrozbu improvizovaného výbušného zařízení reagoval robot Rocus, prezentovaný jako prostředek pro čištění tras a neutralizaci výbušných hrozeb. Operátor může zůstat až 2 000 metrů od nebezpečného objektu. Robot využíval kameru pro kontrolu situace i manipulační nástroje, včetně zařízení se stlačeným vzduchem a nástrojů pro uchopení, hrabání nebo řezání.
Celá fáze působila méně efektně než průjezdy obrněnců nebo zásah proti dronům, ale z hlediska ochrany života šlo o jednu z nejdůležitějších částí demonstrace. Každý metr, který nemusí ženista ujít k podezřelému objektu osobně, znamená nižší riziko ztrát. Robotika zde nemá nahradit rozhodování specialistů, ale dát jim možnost pracovat bezpečněji.
Do závěrečné části scénáře se zapojila také technika určená pro záchranné a hasičské úkoly. Po zásahu ve vesnici vypukl požár a na místo vyjel hasičský vůz na podvozku Renault 4×4 s kapacitou 3 000 až 4 000 litrů vody. Následovala výšková plošina BEA 33, která podle komentáře dosahuje pracovní výšky 33 metrů, horizontálního dosahu 23 metrů a umožňuje zásah i pod úrovní terénu. Současně se na scéně objevil obrněný zdravotnický prostředek Centurion D14 v ambulantní konfiguraci. Ten měl evakuovat zraněného civilistu z prostoru, který byl předtím zasažen bojem. Podle komentáře může převážet dvě až tři zraněné osoby v chráněném zdravotnickém prostoru odolném proti palbě z ručních zbraní.
