foto: Redakce SM/Libor Forman (Motoristé) na Dnech NATO 2026 v expozici České zbrojovky
Místopředseda výboru pro obranu Libor Forman (Motoristé sobě) vítá plnění finančních závazků vůči NATO, zároveň ale trvá na tom, že vyšší výdaje musí reálně posílit Armádu ČR.
Poslanec Forman říká, že Česká republika má plnit spojenecké finanční závazky, ale obrana nesmí zůstat jen procentem HDP. Vyšší rozpočet podle něj dává smysl jen tehdy, když se promítne do náboru vojáků, modernizace těžké a střední brigády, posílení protivzdušné obrany a celkové technologické obnovy armády. Zdůrazňuje efektivitu výdajů, prestiž vojenské služby a větší zapojení českého průmyslu, včetně údržby techniky a výroby munice. Výbor pro obranu má podle něj kontrolovat nejen objem peněz, ale i to, zda se zakázky skutečně mění v použitelné schopnosti Armády ČR.
Motoristé sobě v červenci uvedli, že vítají plnění finančních závazků vůči NATO. Znamená to, že strana podporuje další růst výdajů na obranu bez výhrad?
Vítáme, že Česká republika plní finanční závazky vůči NATO. To je základ spojenecké důvěryhodnosti. Zároveň ale říkáme jasně: obrana státu nesmí být jen číslem do aliančních zpráv nebo formální položkou v tabulkách. Zvýšený rozpočet má smysl jen tehdy, když se reálně promítne do stavu Armády ČR. Peníze samy o sobě zemi neubrání.Nejde tedy jen o nějakou finanční částku, o kterou se zvednou výdaje na obranu. Jde především o efektivitu vynaložených prostředků.
Co konkrétně máte na mysli, když říkáte, že vyšší rozpočet se musí promítnout do „vnitřního stavu“ armády?
Znamená to viditelné schopnosti, nejen vyšší procento HDP. Potřebujeme masivní nábor nových vojáků, kdy služba v armádě bude vnímána jako prestiž. Musíme umět změnit pohled veřejnosti na armádu jako celek, musíme umět udělat službu v armádě atraktivní.Dále je nutné dokončení aktuální modernizaci těžké a zahájení modernizace střední brigády, posílení protivzdušné obrany, která je přirozenou prioritou vládního programového prohlášení, a celkovou technologickou modernizaci. Pokud tyto věci neposílíme, můžeme sice plnit tabulky, ale reálná obranyschopnost se nezlepší.
Personál je dlouhodobý problém AČR. Jak velkou prioritu má podle vás nábor?
Nábor je jedna z klíčových oblastí. Bez lidí nemá smysl ani moderní technika. Jedním z úkolů armády bude vlastní propagace, prestiž vysokých škol se zaměřením na armádu, podpora výuky a úzká specializace studijních oborů. Masivní nábor nových vojáků proto považuji za jeden z prvořadých úkolů. Výbor pro obranu by měl tlačit na to, aby se náborové programy hodnotily podle výsledků, ne podle prezentací. Potřebujeme vojáky ve výcviku a v jednotkách, nejen cíle na papíře. Jsem rád, že pan ministr toto vnímá, intenzívně se tomu věnuje a letošní výsledky jsou již nyní nad očekávání dobré.
Proč zdůrazňujete právě modernizaci těžké a střední brigády?
Těžká a střední brigáda jsou jedním z konkrétních závazků, které mají přímý dopad na naši schopnost bránit území a plnit alianční úkoly. Jde o páteřní útvary Pozemních sil AČR a klíčové prvky pro obranu našeho teritoria a podporu spojeneckých zemí. Jejich modernizaci nestačí „mít v plánu“. Musí se skutečně postavit, vybavit a uvést do provozuschopného stavu. Právě tady se ukáže, zda vyšší rozpočet mění armádu, nebo jen vyplňuje sloupce ve zprávách pro NATO. Zde je právě na místě efektivita. Bude nutné postupovat ve smyslu řádného hospodáře kdy každá vynaložená koruna bude vynaložena smysluplně.
Na Dnech NATO jste navštívil stánky českých firem. Jaký z toho máte závěr pro protivzdušnou obranu?
Posílení protivzdušné obrany je pro mě jednou ze čtyř klíčových oblastí. Z jednání s českými firmami vyplývá, že část schopností umíme stavět a dodávat doma, nebo s výrazným zapojením domácího průmyslu. To je důležité. Protivzdušná obrana nesmí zůstat jen nákupem hotových systémů ze zahraničí. Musí posílit reálnou ochranu vzdušného prostoru a zároveň využít to, co český průmysl umí. Zásadní jsou v tomto ohledu domácí schopnosti údržby techniky po dobu celého životního cyklu a schopnost výroby munice, což se obecně týká všech oblastí.
Co by podle vás měla znamenat „celková technologická modernizace“ armády?
Nejde jen o několik prestižních projektů. Jde o to, aby voják v terénu, velení i logistika měli použitelnou, interoperabilní a udržitelnou techniku. Modernizace musí být svázaná s náborem, výcvikem a údržbou. Jinak koupíme špičkové systémy, ale nebudeme mít lidi ani zázemí, které je dokážou dlouhodobě používat. A jsou to podle mého názoru spojené nádoby. Schopní lidé chtějí a potřebují pracovat se špičkovou technikou a se špičkovými technologiemi. Nebudou motivováni sloužit v armádě, která se může pochlubit schopností udržovat při životě muzeální techniku. A obráceně, špičková technika bez špičkově připravených lidí by byla samozřejmě neefektivní.
Jako místopředseda výboru budete kontrolovat i výdaje. Jak sladíte podporu vyšších výdajů na NATO s důrazem na efektivitu?
To není spor, ale podmínka. Podporujeme plnění finančních závazků vůči NATO, ale každý miliardový výdaj se musí ptát na výsledek. Pomůže to náboru? Posune to těžkou brigádu? Posílí to protivzdušnou obranu? Zlepší to technologickou úroveň armády? Sníží závislost na zahraničních dodavatelích? Pokud odpověď není jasná, jde o špatně vynaložené prostředky, i kdyby číslo v alianční statistice vypadalo dobře. Jinými slovy my nepotřebujeme utratit miliardy za armádní techniku, abychom splnili finanční závazky NATO. My potřebujeme nakoupit co nejlepší techniku za co nejnižší náklady.
Co konkrétního jste si z Dnů NATO a jednání s českými firmami odnesl do práce výboru?
Že český obranný průmysl má co nabídnout, ale stát s ním musí pracovat cíleně. Chci, aby výbor sledoval nejen to, kolik peněz jde do obrany, ale zda se zakázky a programy opravdu mění ve schopnosti armády. Firmy vidí příležitost v modernizaci, protivzdušné obraně, těžké a střední brigádě a dalších složkách armády. Úkolem politiky je zajistit, aby z toho nevznikly jen katalogy a memoranda, ale hotové, použitelné schopnosti pro Armádu ČR.