foto: jcomp / Magnific/Lupič, který se vloupá do domu (ilustrační foto)
Platformy pro krátkodobé pronájmy nasměrovaly turisty z hotelů přímo do obytných domů. To ale znamená obrovský zásah do života lidí, kteří zde trvale bydlí. Výzkumy z Londýna a Bostonu ukazují na souvislost mezi nabídkou Airbnb a některými formami kriminality. I proto se v Česku začíná vážně řešit, jak dát těmto platformám konečně jasná pravidla.
V jednom domě se spolu střetávají dva různé světy. Turisté si přijeli užít pár dní volna, majitel bytu má pravidelný příjem, ale sousedé se potřebují vyspat do práce. Když pak dojde na noční hluk nebo zničený výtah, obyvatelé domu často vůbec netuší, komu si vlastně stěžovat a kdo dá věci do pořádku. Problém ale nekončí za domovními dveřmi. Rychlé střídání cizích lidí v domě mění atmosféru celé čtvrti. V uplynulých letech proto vzniklo několik studií, které zkoumají, jaký vliv má neustálé střídání hostů na mezilidské vztahy a místní bezpečnost.
Jedno z možných vysvětlení odkrývá bostonská studie publikovaná v časopise PLOS ONE. Vědci Laiyang Ke, Daniel O’Brien a Babak Heydari v ní sledovali jednotlivé čtvrti a zaznamenali jasný trend: tam, kde se masivně rozrostlo Airbnb, následně stoupl i počet telefonátů na tísňovou linku kvůli násilným incidentům. Výzkumníci tuto skutečnost přisuzují úpadku sousedské soudržnosti. Když se totiž v domě neustále střídají cizí lidé, přirozené komunitní vazby slábnou a čtvrť ztrácí schopnost společně čelit problémům. Zároveň ale zdůrazňují klíčový detail: výsledek rozhodně neříká, že by trestné činy páchali sami ubytovaní turisté.
Jak souvisí krátkodobé ubytování s kriminalitou?
Novější výzkum Londýna časopisu Criminology ukazuje na trochu jiný mechanismus. Autoři článku Charles Lanfear a David Kirk dva roky mapovali téměř pět tisíc lokalit a potvrdili, že s přibývajícími krátkodobými pronájmy roste i počet vloupání, krádeží či napadení. Problém ale vidí především v tom, že turisté fungují jako snadný cíl. V neznámém prostředí bývají méně obezřetní a často u sebe mají cennosti. Nejde tedy ani tak o rozpad sousedských vztahů zevnitř, jako spíše o to, že vysoká koncentrace návštěvníků vytváří ideální příležitost pro pachatele.
Jedním z míst, kde se tyto otázky výrazně promítají do každodenního života, je Praha 1. Její radnice v listopadu 2024 upozornila na narušování veřejného pořádku spojené s krátkodobým ubytováním a na porušování povinností některých provozovatelů. Oznámila proto posílení kontrol a užší spolupráci stavebního, finančního a živnostenského odboru.Před komunálními volbami se proto nabízí srovnat, jak chtějí místní kandidátky na dosavadní postup navázat a jakou pomoc nabízejí obyvatelům domů, v nichž se problémy opakují.
Jaká řešení nabízejí místní kandidátky?
Ve zveřejněných programech pro Prahu 1 lze najít jak návrhy na omezení nabídky, tak důraz na důslednější kontroly. Praha 1 sobě a Zelení chtějí ukončit krátkodobé ubytování v bytech ve správě městské části a prosazovat omezení počtu takto využívaných bytů, vyšší poplatky a vymahatelné sankce. Uskupení Rozhodujme společně požaduje zákaz krátkodobého ubytování v bytech a tvrdí, že k jeho ukončování lze využít už dnešní pravomoci úřadu. U těchto slibů je důležité rozlišovat kroky radnice při správě vlastního majetku a zásahy do užívání soukromých bytů, jejichž právní podmínky musí kandidáti doložit.
Piráti a nezávislí pro Prahu 1 plánují posílit úřad pro kontroly, vymáhání pravidel a ukládání pokut. Výslovně počítají s využitím stávající legislativy a s monitorováním kritických míst ve spolupráci s městskou i státní policií. Poplatky z turismu chtějí vracet do opatření pro obyvatele. REZIDENTI 1 ve svém programu zase slibují důslednější regulaci negativních dopadů krátkodobého ubytování. V části věnované hluku přidávají pravidelné měření problémových míst, zveřejňování výsledků a důraznější postup vůči opakovanému porušování pravidel.
ODS Praha 1 navrhuje posílit kontaktní místo pro stížnosti a právní pomoc společenstvím vlastníků jednotek. S magistrátem chce spolupracovat na evidenci, která umožní dohledat jednotlivé nabízené byty, a prosazuje spolupráci s platformami při získávání údajů pro kontroly a výběr poplatků. MODRÁ pro jedničku rovněž slibuje kontaktní místo a podporu domům s opakovanými problémy a chce využívat dostupné nástroje veřejné správy. V tomto výběru programů se tedy několik návrhů překrývá. Rozdíl bude záležet i na tom, kolik lidí radnice na řešení podnětů vyčlení a jaké pravomoci dokáže skutečně uplatnit.
Sechter chce zvláštní program pro krátkodobá ubytování
Zatímco výše zmíněná uskupení prezentují svá řešení ve veřejně dostupných programech, koalice Motoristé a Svobodní ucelený dokument nemá. V rámci své strategie pro komunální volby 2026 se totiž dle tiskové zprávy plošným manuálům záměrně vyhýbá a formulaci konkrétních priorit pro danou lokalitu nechává na jednotlivých kandidátech. Postoj lídra jejich kandidátky, nestraníka Jana Sechtera, proto z velké míry vychází z jeho vyjádření v předvolební debatě z pondělí 21. září, kterou pořádalo sdružení Nového Města Pražského. Doplněno je o dodatečné dotazy redakce Security Magazínu.
Jan Sechter v debatě zdůraznil potřebu obnovit rovnováhu mezi cestovním ruchem a každodenním životem obyvatel centra. Za možnou cestu nad rámec přehledu a evidence o krátkodobých pronájmech, kterou má přinést nová legislativa e-turista, považuje přímou domluvu s platformami krátkodobého ubytování, s nimiž by chtěl vytvořit zvláštní program na míru pro Prahu 1. Právě jednání s provozovateli platforem dle něj pomůže také řešit dopady turistického ubytování na místní obyvatele.
Dohoda Městské části Praha 1 s platformami by mohla umožnit Městské části Praha 1 s podporou Policie ČR nahlásit platformám byty, v nichž opakovaně dochází k porušování podmínek, tedy k rušení nočního klidu nebo dalších incidentů. Platformy by takovým pronajímatelům dočasně nebo trvale odebraly možnost pronájem inzerovat. „Není horší trest pro pronajímatele, který se o to, co se v jeho bytě děje nestará, než „vylistování“ bytu z nabídky“, sdělil redakci Security Magazínu Jan Sechter.
Dialog s platformami na Praze 1 chce i ODS
Spolupráci s platformami prosazuje také ODS Praha 1. Ve svém programu ji také spojuje s tím, že díky nové legislativě bude možné získat údaje potřebných pro kontrolu dodržování pravidel a placení poplatků. S magistrátem chce strana zároveň spolupracovat na evidenci, která umožní dohledat jednotlivé nabízené byty. Oba přístupy tak spojuje snaha zapojit platformy do řešení problémů krátkodobého ubytování, avšak Sechter navíc klade důraz na vytvoření specifického programu přímo pro Prahu 1, který propojuje s širší představou o návratu běžného života do centra hlavního města.
Součástí této představy je také správa nebytových prostor. Sechter navrhuje důsledně sledovat plnění nájemních smluv a při porušování jejich podmínek využívat možnosti jejich ukončení. Chce s dostatečným časovým odstupem nabízet pronájmy tak, aby se na nové prostory mohli noví nájemci připravit, což bude vyžadovat profesionalizaci na základě jasného zadání ze strany MČ Praha 1. Od postupné kultivace jednotlivých míst si slibuje příchod nových firem i lidí, kteří by v centru chtěli dlouhodobě bydlet i podnikat.
Změna podle něj může začít i v malém prostoru a postupně ovlivnit jeho okolí. Péči o provozovny a veřejný prostor tak chápe jako součást snahy udržet v centru starousedlíky a získat nové dlouhodobé nájemce. Jeho návrh tím propojuje otázku turistického ubytování s tím, jak radnice pečuje o každodenní podobu čtvrti.
Racionálně přistupuje lídr Motoristů a Svobodných na Praze 1 také k finanční stránce věci. Lepší přehled o poplatcích z ubytování by podle něj umožnil radnici dlouhodoběji plánovat, na co prostředky od návštěvníků využije. Chtěl by je směřovat do péče o veřejný prostor, jeho oprav a využívání moderních technologií při jeho správě.
Přínos lepší evidence tak vidí i v možnosti proměnit příjmy z turismu ve viditelné zlepšení prostředí, které denně využívají místní obyvatelé. Pro praktickou podobu návrhu bude důležité upřesnit, jakou část těchto prostředků by městská část měla k dispozici a které služby by z nich mohla financovat. Například by bylo možné spolufinancovat motivační část práce Městské policie nebo technologického dohledu nad místy v Praze 1, která jsou nejvíce zatížena důsledky krátkodobého ubytování.
Evropská pravidla ukazují možné podoby regulace
Na dotaz redakce ohledně detailů této koncepce Jan Sechter vysvětlil, že myšlenka specifického řešení pro Prahu 1 není žádným neprobádaným experimentem. Zvláštní pravidla pro turistické ubytování totiž úspěšně používají i jiné světové metropole.
Pokud však zůstaneme v Evropě, příkladem může být Amsterdam, který podle oficiálních informací města u příležitostného pronájmu vlastního bydlení vyžaduje povolení, registrační číslo přímo v nabídce a předchozí ohlášení každého pobytu. Pronajímatelé zde mohou své nemovitosti nabízet maximálně třicet nocí v roce, přičemž v exponovaných částech centra a ve čtvrti De Pijp je tento limit snížen na pouhých patnáct nocí. Amsterdam navíc omezuje kapacitu krátkodobého ubytování na nejvýše čtyři hosty.
Podobně postupuje i Paříž, která stanovuje pro turistické pronájmy limit devadesát dnů ročně. Město navíc vyžaduje kompenzaci úbytku rezidenčního bydlení přeměnou nebytových prostor na byty.
Oba tyto příklady názorně ukazují, jak mohou fungovat konkrétní pravidla v praxi. Nelze je sice automaticky překlopit do českého právního prostředí, ale nabízejí alespoň inspiraci. Zásadní rozdíl navíc spočívá v tom, že zatímco v těchto městech jde o tvrdou regulaci diktovanou úřady, Sechterův plán staví na proaktivním jednání přímo s platformami, přičemž základem jakékoliv budoucí regulace, kterou nevyloučil, je získat přehled o krátkodobých pronájmech.