Když se řekne stíhací letouny pro Ukrajinu, většina lidí automaticky čeká velká čísla. Jenže realita bývá jiná: spíš menší dávky, postupné předávání a hodně otazníků kolem toho, kolik kusů vlastně nakonec dorazí. Přesně to teď platí i pro Mirage 2000–5 z Francie.
Foto: Mirage 2000-5 | Ukrajinské letectvo
Dodávky: Fficiálně opatrné ticho, neoficiálně „šest kusů“
V pondělí 9. února oznámil ukrajinský ministr digitální transformace Mychajlo Fedorov, že Francie připravuje další várku Mirage 2000–5 pro předání ukrajinským obranným silám. Zároveň uvedl, že s francouzskou ministryní ozbrojených sil Catherine Vautrin řešili zrychlení dodávek letounů a také rekordní objemy naváděných leteckých pum AASM Hammer.
Do toho přichází neoficiální, ale konkrétně znějící informace od novináře Romaina Mielcareka (Guerres et Influences): další dávka má dorazit do konce 1. čtvrtletí, tedy do konce března, a má jít o dva další stroje.
Podle stejné linie informací už Francie údajně dodala tři Mirage 2000–5, přičemž jeden byl ztracen v červenci minulého roku. Pokud by do konce března dorazily další dva, znamenalo by to, že ukrajinské letectvo bude mít čtyři provozované kusy (počítáno po ztrátě).
A teď to nejcitlivější: Mielcarek zároveň tvrdí, že Francie má nakonec předat celkem šest Mirage. V takovém scénáři by po březnové dodávce zbýval k předání už jen poslední kus.
Zároveň je fér říct nahlas klíčovou věc, která často v debatách zapadne: z pohledu Defense Express neexistuje oficiálně oznámené číslo, kolik Mirage 2000–5 chce Francie Ukrajině skutečně předat. Šest kusů tedy může být realistický strop — ale není to potvrzený závazek.
Proč se dřív mluvilo o 20 a proč to znělo až moc optimisticky
Už v roce 2024 se objevovaly zprávy, že by Francie mohla dodat až 20 letounů. Jenže to působilo optimisticky. Střízlivější odhady se pohybovaly spíš kolem 12 kusů, případně i šesti — což je přesně číslo, které se teď znovu objevuje.
Jinými slovy: „jen šest“ nemusí být skandální propad oproti slibům; může to být návrat k tomu, co se už dřív jevilo jako nejpravděpodobnější maximum.
Provozní náklady: drahé letadlo, nebo drahá válka?
Další část příběhu je skoro stejně důležitá jako počet kusů: kolik stojí Mirage udržet ve vzduchu.
Podle citované informace měl provoz za část předchozího roku (a s ohledem na ztrátu jednoho stroje v létě) vyjít zhruba na 10 milionů eur. Na první pohled to zní jako argument „Mirage jsou pro Ukrajinu příliš drahé“.
Jenže stejná čísla se dají číst i opačně: jako signál, že ukrajinské letectvo ty stroje reálně používá podle potřeb bojiště. A aktivní nasazení ve válce prostě znamená vyšší spotřebu zdrojů — údržba, díly, personál, výcvik, logistika, munice, tempo operací.
Do rámce zapadá i odhad ceny letové hodiny. U Mirage 2000–5 se uvádí přibližně 17 000 eur za letovou hodinu. A jako ilustrace, jak se to může zhoršit v praxi, se zmiňuje Tchaj-wan, kde se při provozních potížích měly náklady dostat až na cca 24 000 eur za hodinu.
Pointa: vysoká cena sama o sobě neříká „nedává to smysl“. Často jen říká „tohle je intenzivně používaný, složitý systém v náročných podmínkách“.
Časová osa, která dává kontext
Ještě jeden detail, který pomáhá zasadit vše do reality: Ukrajina získala první Mirage 2000–5 v únoru 2025. To znamená, že jde o relativně čerstvě zavedený typ, u kterého se teprve rozbíhá plná infrastruktura — a to obvykle není levné ani rychlé.
Zároveň už dříve Defense Express řešil, zda ukrajinské Mirage 2000–5 dostaly očekávané střely MICA, nebo zda se používá jiná konfigurace. I tohle může mít dopad na to, jaké mise letouny plní a jak intenzivně jsou nasazované.
Zdroj: Autorský komentář Šimona Koudelky