Státy Perského zálivu v posledních letech řeší nepříjemnou realitu: vzdušný prostor už neohrožují jen balistické střely, ale i dlouhodosahové drony. A právě proti nim měly být jedním z klíčových nástrojů ruské systémy protivzdušné obrany Pantsir. Jenže praxe v regionu vyvolává otázku, zda šlo o správnou sázku — a kolik z ní je dnes spíš politické a logistické břemeno.
Foto: Pantsir S1 ve službách Spojených arabských emirátů | Wikimedia Commons / Public domain
Spojené arabské emiráty: mimořádná čísla, ale také mimořádné pochybnosti
Spojené arabské emiráty patří mezi země, které se chlubí velmi vysokou úspěšností obrany: oficiálně uvádějí 99 % zachycených balistických cílů a 93,7 % zachycených dronů. Balistické hrozby mají podle dostupných informací zachytávat především systémy THAAD a Patriot, zatímco proti dronům se mají uplatnit právě Pantsiry.
Emiráty pořídily 50 systémů Pantsir už v roce 2000, přičemž se odhaduje, že 42 jich je stále ve službě. Přesto se v regionu dál objevují zásahy dronů a roste debata, nakolik jsou oficiální statistiky „přenositelné“ do reality, kde rozhoduje saturace útoků, taktika protivníka i připravenost obsluh.
Saúdská Arábie: Kontrakt za 2,3 miliardy dolarů, ale bez celkových reportů
Vedle Emirátů je významným uživatelem Pantsirů také Saúdská Arábie. Ta oficiálně přiznala nákup a schválení dohody bylo zveřejněno v říjnu 2024 v úředním věstníku ministerstva obrany. Podle dostupných informací měla být smlouva podepsána v roce 2021 a týkat se 39 systémů Pantsir‑S1M za 2,3 miliardy dolarů. Dodávky měly začít v roce 2023.
Zásadní problém pro hodnocení účinnosti je ale informační: Rijád na rozdíl od Emirátů nezveřejňuje souhrnné statistiky, pouze informace o jednotlivých zachycených hrozbách. Výsledek? Účinnost saúdské PVO nelze spolehlivě posoudit ani z oficiálních výstupů. Do veřejného prostoru se navíc dostaly záběry zásahů drony na saúdská ropná zařízení, což pochybnosti dál přiživuje. Ani ruská, ani saúdská strana zároveň neoznámily přesný počet dodaných systémů a oficiálně nepotvrdily cenu ani množství.
Irák: 24 Pantsirů a selhání během „12denní války“ v červnu 2025
Třetím uživatelem ruských Pantsirů v regionu je Irák, který má provozovat 24 systémů. Ty byly pořízeny před rokem 2014 a plně dodány nejpozději v roce 2016. Cena kontraktu zveřejněna nebyla.
Podle uvedených faktů se však právě v Iráku ukázala slabina v ostré situaci: v červnu 2025, během 12denní války mezi Izraelem a Íránem, mělo dojít k selhání, když drony neupřesněného vlastnictví zaútočily na americké základny v okolí Bagdádu.
Ironie systému: Pantsir proti Shahedu — a přitom „Geran“ zasahuje i Emirátům
Celý příběh má navíc výraznou ironii. Pantsiry, které arabské státy pořizovaly mimo jiné kvůli íránským dronům, by teoreticky mohly být použity i proti ruským dronům Geran‑2. Jenže v praxi se objevuje další znepokojivý detail: nejméně jeden kus íránského Shahed‑136 vyrobený v Iževsku v závodě Kupol měl být použit při úderu na SAE.
A do toho přichází ještě jedna obava: existuje podezření, že Rusko mohlo upravit íránské balistické střely tak, aby obcházely Patriot. Pokud by se takové úpravy potvrdily, znamenalo by to, že obrana se neporovnává jen s „typem zbraně“, ale s rychle se vyvíjející taktikou a technickými modifikacemi.
Nejde jen o radary a rakety: Klíčová je munice, servis a udržitelnost
Vedle samotné účinnosti se otevírá i praktická otázka, která může rozhodnout o všem: zásobování municí pro Pantsir. Systémy jsou v Perském zálivu používány aktivně — a zároveň je Rusko používá „se stejnou intenzitou“. To vytváří tlak na dostupnost munice. K tomu se přidává potřeba operativních oprav, údržby a servisního zázemí, bez kterých se i papírově schopný systém může v reálném konfliktu rychle stát jen drahou kulisou.
Zdroj: Autorský text Šimona Koudelky, Army Recognition, Defense News, Defence24,pl