foto: Se souhlasem Tomáše Zdechovského/Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)
Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) bez obalu kritizuje španělského premiéra Sáncheze za krizi v Ceutě a varuje, že podobný nápor migrantů by mohl rozbít Schengen. V rozhovoru pro Security Magazín odhaluje souvislosti s hybridní válkou, pašeráckými sítěmi i Muslimským bratrstvem a nabízí recept, jak Evropu před dalším nájezdem bránit.
Jak hodnotíte reakci Španělska a Evropské komise na krizi v Ceutě, kdy do enklávy během několika dní proniklo kolem 70 tisíc migrantů, a co byste konkrétně doporučil pro posílení fyzické i technologické ochrany těchto posledních pozemních hranic EU s Afrikou?
Reakce členských států byla rychlá a příkladná. Konkrétně od italské premiérky, která se nebála jít až do velmi ostrého sdělení vůči Španělsku. Mezinárodní tlak pomohl. Španělský socialistický premiér Sánchez to připisuje mafii a organizovanému zločinu, ale on a španělská justice otevřeli dveře migrantům z Maroka. On za to nese odpovědnost. On tady chtěl legalizovat půl milionu nelegálních běženců, a získat tak hlasy ve volbách. On svou nezodpovědností ohrožuje evropskou bezpečnost a stabilitu. Pokud by byl soudný, okamžitě by měl rezignovat. Také se ukazuje, že tam nezůstalo pouze cca 2000 migrantů a zbytek se vrátil. Viděl jsem záběry, kde těch migrantů na španělské pláži je mnohem mnohem více. Média by si měla dát tu práci a zmapovat situaci, protože mám pocit, že nám španělská vláda leccos zatajuje.
Je namístě posílit bezpečnost vnější hranice EU, vyslat tam pracovníky Frontexu a případně speciální týmy složené z odborníků z jednotlivých členských zemí. Bezpečnost hranic je vážně ohrožena.
Levice zase ukázala, na čí straně (ne)stojí.👎🏻
Na návrh EPP bude tento týden mimořádně jednat výbor LIBE o situaci v Ceutě.
Návrh na svolání nepodpořili socialisté, zelení a krajní levice.❌
Ano, právě oni odmítli podpořit svolání jednání o migrační krizi na vnější hranici EU.… pic.twitter.com/YVhj5CCCC2
— Tomáš Zdechovský (@TomasZdechovsky) August 4, 2026
Domníváte se, že události v Ceutě byly čistě spontánní, nebo šlo o hybridní tlak (případně s využitím sociálních sítí a převaděčských sítí), a jak by EU měla lépe monitorovat a předcházet podobným organizovaným náporům?
Velmi pravděpodobně za tím stály pašerácké sítě, které ale reagovaly na otevřenou politiku španělské vlády. Pokud by ta zůstala pevná, k ničemu takovému by nemuselo dojít. To vše za situace, kdy tady platí nový Migrační a azylový pakt, jenž je v mnoha ohledech velkým posunem v migrační politice EU. Ano, jsou tam slabší místa, ale tak to prostě v politice kompromisu chodí. Sám jsem je často kritizoval. Konkrétně tu část se solidaritou, která je nesolidární k občanům EU.
Po krizi v Ceutě několik členských států zvažovalo nebo dočasně omezilo volný pohyb v rámci Schengenu, jak jste již zmínil. Je podle vás hrozba vyloučení státu, který dlouhodobě nezvládá ochranu vnější hranice na místě? Jak by měl fungovat mechanismus solidární odpovědnosti?
Je to spíše výhružka nebo silný statement než skutečný krok, ke kterému by mělo nevyhnutelně dojít. Nicméně jsem rád, že k tomu došlo. Schengen je ohrožen a Španělsko musí respektovat jednotu EU a společná pravidla. Pokud by ale Španělsko pokračovalo v neuvážené otevřené migrační politice, pak by se muselo sáhnout k určitým opatřením, a jedním z nich by bylo pravděpodobně zavedení přísných hraničních kontrol. Španělsko by tím mohlo rozbít efektivní fungování schengenského prostoru. To by myslím občané Španělska nechtěli a Sánchez to ví.
Migrační pakt a nové návratové nástroje – včetně návratových center mimo EU – jsou v platnosti. Jak rychle a efektivně by se podle vás měly uplatnit v případech, jako je Ceuta, aby se maximálně urychlily návraty osob bez práva na pobyt?
Okamžitě. V tomto případě by ale situaci mělo napravit Španělsko, klidně s pomocí členských států. Ale migranti se musí vrátit do Maroka. Španělsko udělalo chybu, Španělsko to musí napravit. Byl to útok na jeho území kvůli benevolentnímu přístupu. Není to organizovaný nával migrantů skrz různé trasy do mnoha zemí. V případě velké migrační vlny pak musíme sáhnout k nástrojům, které platí. Tedy rychle migranty navracet a přesidlovat mimo EU.
Jakou roli by měla či mohla hrát zmíněná agentura Frontex a společné evropské financování při posilování hranic v kritických bodech, jako jsou Ceuta a Melilla? Stačí současná podpora, nebo je potřeba výrazně navýšit kapacity a mandát?
Agentura Frontex je v ochraně vnějších hranic zcela zásadní a dlouhodobě poukazuji i v Evropském parlamentu na její nedostatečné personální i finanční kapacity. Mělo by dojít k nápravě, ale dlouho funguje na hraně kapacit, což není udržitelné. Z mého pohledu je potřeba navýšit personální kapacity na zhruba 30 tisíc pracovníků stálého sboru European Border and Coast Guard Standing Corps, aktuálně jich je třikrát méně. Je to nutné i z důvodů sílících migračních tlaků ze zemí Blízkého východu a států Severní Afriky.
Vnímáte nelegální migraci i nadále jako součást hybridní války – například ze strany Ruska nebo jiných aktérů? Jak by EU měla propojit ochranu vnějších hranic s bojem proti hybridním hrozbám a dezinformacím?
Rozhodně. Rusko se dlouhodobě snaží zarazit klín do jednoty EU skrz migrační vlny, které vyvolávají jednotky či žoldnéři placené Ruskem v Africe. Je to poměrně dobře zmapované. Dovoz migrantů na polsko-běloruskou hranici je toho důkazem. Rusko ale dosáhlo jen toho, že EU schválila přísnější podmínky pro migrační a azylovou politiku. Každý krok Ruska posiluje naši obranyschopnost a bezpečnost. Kvůli ruské invazi vstoupilo Finsko a Švédsko do NATO a Aliance se stala silnější. Migrace zase donutila lídry přijít s přísnějším pravidly. Rusko využívá ale celou paletu nepřímých útoků na Evropu a bude v tom pokračovat. V posledních letech ten trend enormně sílí a Putin zkouší, kam až může zajít. Co mu ještě povolíme.
V oblasti obrany často hovoříte o nutnosti evropské soběstačnosti a podpory inovací – včetně dronů. Jak by podle vás měla EU zrychlit investice do obranných technologií a snížit byrokracii, aby byla lépe připravena nejen na klasické konflikty, ale i na hybridní tlaky na hranicích?
Na úvod je nutné říct, že obranný průmysl byl dlouho v EU zakázané slovo. Členské státy snižovaly výdaje na obranu, neinvestovaly do svých armád a výsledek všichni známe. Zaspali jsme. Válka na Ukrajině nám otevřela oči, zároveň ukázala nový typ boje. Drony hrají primární roli a jejich výroba je mnohem levnější než výroba těžké techniky. EU na to reagovala novými strategiemi i programy, které se rozbíhají a které mají za cíl pomoci evropskému obrannému průmyslu s investicemi a rychlejší výrobou. Staví se nové továrny a závody, vyrábí se nové systémy a technika, abychom byli konkurenceschopní. I banky mnohdy berou zpátečku v otázce financování obranného průmyslu. To jsou pozitivní kroky. Z mého pohledu by to mělo být ještě rychlejší. Seškrtat zbytečná byrokratická povolení, abychom celý proces zrychlili. Postavit takový závod totiž s sebou nese obrovskou byrokratickou zátěž, která se může protáhnout na dost dlouhou dobu.
Jak hodnotíte současnou úroveň evropské podpory Ukrajině a potřebu dalšího navyšování obranných výdajů členských států i unijního rozpočtu v kontextu pokračující ruské agrese a rostoucích bezpečnostních rizik pro celou Evropu?
Řeknu to zcela narovinu. Ukrajině musíme dát vše, co žádá. Ona je tím obranným valem před další rozpínavostí Ruska. Ona denně čelí masivním útokům ruských raket a dronů. Její protivzdušná obrana aktuálně čelí těžkým chvílím. Mrzí mne, že Trump odmítl Ukrajině dodat střely systému Patriot, která je nutně potřebuje pro ničení ruských balistických raket. Spojenci dodali oproti minulému roku o třetinu raket méně. To je přece šílené. Ukrajině se povedlo zaútočit na ruské rafinérie a ochromit zásoby paliv v Rusku, což byl majstrštyk, ale potřebuje větší podporu. Politická rozhodnost Západu musí být razantnější a rychlejší.
V souvislosti s bezpečností EU jste se věnoval i hrozbám spojeným s politickými sítěmi, jako je Muslimské bratrstvo. Jak by podle vás mohla Unie účinněji čelit ideologickým a bezpečnostním rizikům, která mohou souviset s nekontrolovanou migrací a radikalizací?
Zakázat a všechny osoby napojené na tuto teroristickou organizaci bedlivě monitorovat a při sebemenším náznaku vyhostit či zadržet. Muslimské bratrstvo je v Evropě podhoubím pro teroristy, tváří se jako mírumilovná organizace, ale na pozadí probíhají přesně ty procesy, které pak vedou k tomu, že někdo z jejich řad či příznivec podobného smýšlení spáchá teroristický čin.
Jste v Evropě, dodržujte naše pravidla, a pokud se vám to nelíbí, pak musíte ihned opustit prostor. Nemůžeme si dovolit tady nechat působit organizace, jejichž smyslem je zničit Evropu a křesťanství a nastolit tady islám.
Co považujete za prioritní kroky Evropského parlamentu a Rady v příštích měsících, aby se krize typu Ceuta neopakovala a aby ochrana vnějších hranic, efektivní návraty a posílení obranných schopností šly ruku v ruce a posílily důvěru občanů v evropskou bezpečnostní politiku?
Lídři EU musí jednotně a razantně říct španělskému premiérovi, že se to nesmí opakovat. Že musí podniknout všechny kroky, aby tomu zabránil. Není možné, aby docházelo k tak masivnímu nájezdu migrantů. Ohrožuje tím naši jednotu, bezpečnost, principy Schengenu a ukazuje tak, že pravidla, na kterých jsme se shodli, jsou mu volná. Následkem bude posílení krajně pravicových stran a jedinců napříč Evropou a vzestup radikalismu, což s sebou zákonitě přinese obrovské problémy a další pnutí ve společnosti. A to si v situaci, kdy Rusko útočí na Evropu jak vojensky, tak i hybridními operacemi, nemůžeme dovolit.