Ruské vedení opakovaně ujišťuje, že další vlna mobilizace není na pořadu dne. Přesto se v zemi znovu objevují spekulace, že by Kreml mohl v příštích měsících sáhnout k dalšímu povolávání záložníků. Důvodem jsou především rostoucí problémy s doplňováním ztrát na frontě a stále náročnější nábor nových smluvních vojáků.
Foto: Ruští vojáci během cvičení srpen 2025 | Telegram
Od podzimu 2022, kdy Rusko vyhlásilo první částečnou mobilizaci od druhé světové války, se Moskva snaží vyhnout opakování podobného kroku. Místo toho staví především na systému dobrovolných kontraktů, které lákají vysokými nástupními bonusy i nadprůměrnými platy. Tento model zatím umožnil doplňovat jednotky bez další celostátní mobilizace, jeho efektivita ale podle řady analytiků postupně klesá.
Finanční motivace přestává stačit
Ruské regiony v posledních měsících opakovaně navyšují jednorázové odměny za podpis vojenské smlouvy. V některých případech dosahují náborové bonusy několika milionů rublů, což představuje částky výrazně převyšující běžné roční příjmy většiny obyvatel.
Přesto se podle nezávislých médií tempo náboru zpomaluje. Ochota vstoupit do armády klesá zejména kvůli vysokým ztrátám na frontě a také proto, že uzavřené smlouvy nelze po vypuknutí války jednoduše ukončit. Řada zájemců navíc zjišťuje, že slibovaná délka služby neodpovídá skutečné praxi.
Nábor se rozšiřuje na další skupiny obyvatel
Snahu získat nové vojáky je podle dostupných informací patrné i na změně náborové strategie. Vedle tradičních kampaní se armáda stále více zaměřuje na vysokoškolské studenty, migranty nebo osoby ve finančních problémech. V některých regionech se objevily také zprávy o raziích, při nichž byli muži vyzýváni k podpisu vojenských kontraktů.
Podle odborníků nejde o důkaz bezprostředně chystané mobilizace, ale spíše o známku toho, že dosavadní systém dobrovolného náboru začíná narážet na své limity.
Má Rusko dostatek vojáků?
Navzdory těmto problémům většina vojenských analytiků nepředpokládá, že by ruské jednotky v současnosti čelily kritickému nedostatku personálu. Nově podepsané kontrakty podle jejich odhadů zatím dokážou průběžně nahrazovat bojové ztráty a umožňují armádě pokračovat v současném tempu operací.
Otázkou však zůstává, jak dlouho bude tento model fungovat. Pokud bude počet dobrovolníků dále klesat nebo se výrazně zvýší ztráty na frontě, může se Kreml dostat pod stále větší tlak hledat jiné řešení.
Mobilizace není jen vojenské rozhodnutí
Vyhlášení nové mobilizace by mělo nejen vojenské, ale především politické a ekonomické důsledky. První mobilizační vlna v roce 2022 vyvolala protesty, masový odchod části obyvatel do zahraničí i značnou nervozitu uvnitř ruské společnosti.
Další mobilizace by navíc znamenala výrazné zvýšení státních výdajů, protože nově povolaní vojáci by museli pobírat obdobné finanční příspěvky jako současní smluvní vojáci. To by dále zatížilo federální i regionální rozpočty, které již nyní nesou vysoké náklady spojené s pokračující válkou.
Rozhodnutí bude záviset na vývoji války
Přestože se o možné mobilizaci stále častěji diskutuje, většina odborníků se shoduje, že v tuto chvíli není pro Kreml nezbytná. Současný systém náboru zatím umožňuje udržovat bojeschopnost jednotek a zároveň se vyhnout politicky nepopulárnímu kroku.
Konečné rozhodnutí však bude záviset především na vývoji bojů na Ukrajině a na tom, zda se Rusku podaří i nadále získávat dostatek nových vojáků bez vyhlášení další celostátní mobilizace. Jak upozorňují analytici, právě Vladimir Putin bude tím, kdo v případě potřeby rozhodne, zda dosavadní model pokračování války zachová, nebo přistoupí k dalším mimořádným opatřením.
zdroj: themoscowtimes.com