Válka na Ukrajině ukázala, že schopnost zasahovat cíle hluboko v týlu protivníka se stala jedním z klíčových faktorů moderního bojiště. Útoky na sklady munice, velitelská stanoviště, logistická centra či energetickou infrastrukturu mohou mít často větší dopad než samotné boje na frontové linii. Právě proto se západní státy snaží Ukrajině poskytovat stále sofistikovanější prostředky dlouhého dosahu.
Foto: Střela ATACSM | Wikimedia Commons / Public domain
Nejnovější iniciativou je britský projekt označovaný jako Brakestop, jehož cílem je vytvořit novou generaci relativně levných střel dlouhého dosahu určených pro ukrajinské ozbrojené síly. Podle dostupných informací britské ministerstvo obrany vývoj výrazně urychluje a první zbraně by mohly být zavedeny do výroby v poměrně krátkém časovém horizontu. Na projektu spolupracují společnosti MBDA, MGI Engineering a Rotron Aerospace. Střela má být schopna nést bojovou hlavici o hmotnosti přibližně 225 kilogramů na vzdálenost přesahující 500 kilometrů. Zároveň se předpokládá cena okolo 400 tisíc liber za kus, což je výrazně méně než u mnoha současných západních řízených střel.
Proč Ukrajina potřebuje další střely dlouhého dosahu
Ukrajinská armáda během války opakovaně prokázala, že dokáže efektivně využívat zbraně určené k úderům hluboko na ruském území. Velkou pozornost získaly zejména americké střely ATACMS, britsko-francouzské střely Storm Shadow a SCALP-EG nebo domácí ukrajinské bezpilotní prostředky dlouhého dosahu.
Přesto však existuje zásadní problém. Moderní řízené střely jsou mimořádně drahé a jejich výroba trvá dlouhou dobu. Západní armády navíc disponují pouze omezenými zásobami těchto zbraní a nemohou je Ukrajině poskytovat neomezeně.
Britský projekt se proto snaží nalézt kompromis mezi výkonem, dosahem a cenou. Namísto několika velmi drahých střel by Ukrajina mohla získat větší množství levnějších prostředků, které by byly schopné ničit strategické cíle v ruském týlu.
Nezávislost na Spojených státech
Jedním z nejzajímavějších aspektů projektu je skutečnost, že střela má být navržena bez využití amerických komponentů a navigačních systémů. Tento bod je mimořádně důležitý z politického i vojenského hlediska.
Mnoho moderních západních zbraní obsahuje technologie podléhající americkým exportním omezením. To v praxi znamená, že některé zbraně nelze dodat nebo použít bez souhlasu Washingtonu. V minulosti se právě otázka povolení útoků na cíle v hloubi ruského území stala předmětem dlouhých diplomatických jednání.
Británie se proto snaží vytvořit systém, který by nebyl závislý na amerických rozhodnutích. Taková zbraň by poskytla Kyjevu větší flexibilitu a zároveň by zjednodušila budoucí export nebo výrobu.
Jaké cíle by mohla nová střela zasahovat
Dolet přesahující 500 kilometrů umožňuje zasahovat širokou škálu strategických objektů.
Mezi nejpravděpodobnější cíle patří:
- sklady munice,
- logistická centra,
- železniční uzly,
- letiště,
- velitelství,
- radarové komplexy,
- protivzdušná obrana,
- rafinerie a energetická infrastruktura.
Právě útoky na energetická zařízení se v posledních měsících staly jedním z hlavních prvků ukrajinské strategie. Rusko financuje značnou část svých vojenských aktivit prostřednictvím příjmů z ropy a plynu. Každé omezení produkce nebo exportu proto představuje přímý zásah do schopnosti Kremlu pokračovat ve válce.
Poučení z války na Ukrajině
Projekt Brakestop je zároveň ukázkou toho, jak rychle současná válka mění přístup k vývoji zbraní.
Ještě před několika lety byly střely s doletem stovek kilometrů považovány za vysoce specializované a velmi drahé systémy. Konflikt na Ukrajině však ukázal, že armády potřebují velké množství relativně levných prostředků schopných působit na velké vzdálenosti.
Podobný trend lze sledovat i u bezpilotních prostředků. Drony, které byly dříve využívány především k průzkumu, dnes představují jednu z nejdůležitějších kategorií zbraní na moderním bojišti. Nová britská střela se snaží spojit některé výhody klasických řízených střel a bezpilotních prostředků do jediného systému.
Budoucnost dlouhodosahových úderů
Pokud bude projekt úspěšný, může se stát předzvěstí širší změny v západních armádách. Namísto malého počtu extrémně drahých střel by mohly vzniknout celé rodiny cenově dostupnějších systémů určených k masovému nasazení.
V případě Ukrajiny by taková zbraň znamenala další posílení schopnosti vést válku hluboko za frontovou linií. Pro Rusko by naopak představovala nutnost rozšířit ochranu strategických objektů na ještě větší část svého území.
Ačkoli zatím není jasné, kdy budou první střely skutečně nasazeny, samotná existence projektu ukazuje, jak zásadní roli dnes hraje schopnost zasahovat cíle stovky kilometrů od fronty. Válka na Ukrajině se tak stává laboratoří, která určuje podobu budoucích konfliktů a vývoj zbraní pro nadcházející desetiletí.
Zdroj: Kyiv Post