Každá doba přináší zvláštní události. A při ohlédnutí zpět mohou některé působit bez znalosti kontextu až neuvěřitelně. Například nominace na Nobelovu cenu míru z roku 1939. Tato cena má dlouhou historii, která sahá až do konce 19. století, a v roce 1939 byli na Nobelovu cenu za mír nominováni Adolf Hitler a Neville Chamberlain.
Foto: Adolf Hitler v roce 1938 | Bundesarchiv, Bild 183-H12704 / CC-BY-SA 3.0
Švédský průmyslník a vynálezce Alfred Nobel odkázal ve své závěti, že by rád vytvořil řadu cen, a to z prostředků, které shromáždil díky svým úspěšným patentům. Navrhované ceny spadaly do několika kategorií: literatura, medicína, chemie, fyzika a mír. Cena, na kterou byl Hitler navržen, byla Cena míru, která se uděluje každoročně od roku 1901. Podle závěti Alfreda Nobela měla být cena za mír udělována těm, kteří „vykonali nejvíce práce pro bratrství mezi národy, pro zrušení nebo omezení stálých armád a pro pořádání a podporu mírových kongresů“, a jde tedy v principu o velmi naivní pacifismus – tím větší kontrast Hitlerova nominace má. Nominace na jednotlivé ceny měl – a dodnes stále má – vybírat norský výbor.
Každý rok v prosinci rada zužuje seznam nominovaných na jednoho – nominovaných jsou každoročně stovky. Seznam laureátů a nominovaných na Nobelovu cenu míru je velmi dlouhý. Získal ji prezident USA Barrack Obama, i třeba Organizace pro zákaz chemických zbraní. Mezi populární jména, která získala cenu, patří také Evropská unie, Martin Luther King mladší, Matka Tereza atd. Bylo několik let, kdy nebyla udělena, a to 1914–1916, 1918, 1923–1924, 1928, 1932, rok, kdy byl nominován Hitler (1939) až 1943, 1948, 1955–1966 a naposledy 1966–1967.
Počet osob, které mohou být nominovány na Nobelovu cenu míru, každoročně roste a v posledních letech dosáhl rekordního počtu. V roce 2016 bylo nominováno 376 osob a organizací. To je nejvíce v historii. V roce 2014 byl starý rekord stanoven na 278 nominací. V roce 1939, kdy byl nominován Hitler, není přesný počet nominovaných znám, ale bylo jich mnohem méně. Zajímavé je, že Hitler v polovině 30. let zakázal, aby cenu získal kdokoli z Německa. Vše začalo tím, že cenu v roce 1935 získal německý pacifista Carl von Ossietzky. Ten cenu získal za odhalení německého tajného znovuvyzbrojování, které probíhalo již delší dobu.
Znovuvyzbrojování bylo v rozporu s Versailleskou smlouvou, což byla mírová smlouva mezi Německem a spojeneckými zeměmi po první světové válce. Jakmile bylo německé zbrojení odhaleno, vyšlo najevo, že Německo začalo znovu zbrojit již krátce po podpisu Versailleské smlouvy. S nástupem Adolfa Hitlera pak padly poslední zábrany.
Ossietzky byl v roce 1936 oceněn Nobelovou cenou za mír za rok 1935, přičemž zprávu o německém zbrojení podal již v roce 1931. Německo ho naopak v témže roce obvinilo z vlastizrady a špionáže. Ossietzky strávil několik let v koncentračních táborech a policejní vazbě, až onemocněl tuberkulózou a v roce 1938 v nemocnici zemřel. Ossietzkého ocenění vyvolalo ve skupině, která vybírá nositele ceny, značné rozbroje, neboť rada se nedomnívala, že by cenu měl získat odsouzený „zločinec“. S ohledem na okolnosti a souvislosti je pozoruhodné až absurdní.
Němce ocenění nepřekvapivě rozčílilo a Adolf Hitler zakázal, aby cenu mohl získat v Německu kdokoli další. Zakázal také německým médiím, aby se o ocenění vůbec zmiňovala. V roce 1939 byl však sám osobně Adolf Hitler na Nobelovu cenu míru nominován. Ačkoli to nebylo myšleno vážně. Erik Gottfried Christian Brandt, člen švédského parlamentu, navrhl Adolfa Hitlera na toto ocenění těsně před vypuknutím druhé světové války. Brandt napsal dopis norskému Nobelovu výboru, který začínal slovy: „Norskému Nobelovu výboru, tímto pokorně navrhuji, aby Cena míru za rok 1939 byla udělena německému kancléři a vůdci Adolfu Hitlerovi, muži, který si podle názoru milionů lidí toto vysoce prestižní ocenění zasloužil více než kdokoli jiný na světě.“
Brandt byl antifašista celá věc byla satirou. Pro jistotu ale nominaci rychle vzal zpět – co kdyby ji někdo vzal vážně? Uvedl, že šlo spíše o kritiku jiné nominace z téhož roku, a to britského premiéra Nevilla Chamberlaina.
Adolf Hitler tedy cenu za mír nezískal. Ve skutečnosti, jak již bylo řečeno, ji nezískal nikdo. V letech 1939–1943 se žádný nositel Nobelovy ceny za mír nenašel. I když byla nominace rychle vzata zpět, vyvolalapozornost. Brandt byl dokonce veřejně označován za šílence a zrádce a musel svůj „vtip“ vysvětlovat. Nobelova cena za mír byla vždy plná kontroverzí. Od svého vzniku bylo každé ocenění kritizováno kvůli povaze způsobu jeho udělování. Na rozdíl od vědeckých cen jde v podstatě o politický akt. Že někdo vzal Hitlerovu nominaci vážně, svědčí o mnohém.
Zdroj: warhistoryonline.com