Tomáš Kopečný: Sledujeme politickou a ekonomickou mobilizaci Západu na podporu Ukrajiny

Na vyzbrojovací konferenci v Ostravě jste se v souvislosti s ruskou invazi na Ukrajinu zmínil o kulturním obratu Evropské unie (EU). Jak si tento obrat představit? Z jaké pozice (ve vztahu k Rusku) se EU dostala, kde je nyní a kde směřuje? Platí tento „kulturní obrat“ i pro NATO?
Kulturní změnu vztahu EU k obraně obecně lze pozorovat již v posledních čtyřech letech, kdy došlo k vytvoření samostatného generálního ředitelství (de facto ministerstvo) Evropské komise pro obranný průmyslu a vesmír a zřízení Evropského obranného fondu s 8 miliardami EUR na podporu obranného výzkumu a vývoje.
Po 24. únoru zároveň pozoruji proměnu EU jakožto geopolitického aktéra, který vnímá Rusko jako jasnou hrozbu. Kromě pro Putina neočekávaně razantních sankcí lze konkrétní kroky tohoto kulturního obratu sledovat i ve vojenské pomoci – dedikace 2 miliard EUR na proplácení darů vojenského materiálu pro Ukrajinu z Evropského mírové nástroje je skutečně v historii EU bezprecedentní krok.
Co se týká NATO, tam k jasnému přehodnocení vztahu k Rusku došlo již po začátku ruské agrese proti Ukrajině v roce 2014. Kulturní změna v NATO nastává v posledních pár letech ve vztahu k obrannému průmyslu a novým technologiím – historicky poprvé zřizuje Aliance svůj vlastní inovační fond s 1 miliardou USD na investice do přelomových technologií.
Členské státy EU a NATO spojuje ještě jedná zásadní změna spjatá s ruskou agresí. Před únorem nepředstavitelná flexibilita a rychlost v hledání řešení na vojenskou pomoc Ukrajině. Mobilizace všech nástrojů, jak Ukrajině dodat co nejvíce potřebné techniky je bezprecedentní. Dary z vlastních skladů se krom proplácení z Evropského mírového nástroje nahrazují dodávkami od dalších spojenců (u nás případ tanků a vrtulníků). Výrobní kapacity i u nás se vyprodávají a dále rozšiřují díky zásadní finanční pomoci spojenců.
Skutečně sledujeme politickou a ekonomickou mobilizaci na podporu Ukrajiny na bezprecedentní úrovni.

V rozhovoru pro ČTK jste zmínil možnost uzbrojení Ruska i díky aktivaci obranné průmyslové základny ve střední Evropě. Jak si tuto „aktivaci“ máme představit? Bude například EU a NATO u středoevropských firem dlouhodobě nakupovat vojenský materiál pro ukrajinskou armádu?
Mohu potvrdit, že koordinace nákupů ze strany členských států EU a NATO ve prospěch Ukrajiny probíhá. Ale nebude se jednat o nákup ze strany institucí EU a NATO jako takových.
Co se týká aktivace obranné průmyslové základny, jen v případě ČR můžeme pozorovat, že řada firem nabírá nově zaměstnance, rozšiřuje stávající výrobní kapacity či plánuje zprovoznit nové produkční linky. To samozřejmě platí i pro řadu okolních států.

Na konferenci jste mluvil o dodávkách českých proudových motorů pro bezpilotní letadla. Má jít o miliardový kontrakt. Můžete nám více přiblížit tento úspěchu českého průmyslu?
Firma Airbus letos 25. března oznámila, že vybrala firmu Avio Aero (a její výrobní součást GE Aviation Czech) s motorem Catalyst Program pro nový bezpilotný systém letounu Eurodrone. Tento systém budou využívat armády Francie, Německa, Itálie a Španělska. Půjde o 120 motorů a víceletou smlouvu o servisu a údržbě. To znamená ohromné peníze do ČR a řada nových pracovních míst.

Hovoříte o velké příležitosti spolupráce mezi českým a ukrajinským obranným průmyslem. Jakých oblastí se spolupráce nejvíce týká? Bavíme se o výrobě, univerzitní spolupráci nebo například vývoji společných zbraňových systémů?
Bavíme se o všech Vámi zmíněných oblastech, kdy v každé kategorii máme hned několik projektů v různých fázích rozpracovanosti. Naše podpora Ukrajiny proti aktuální agresi má do budoucna logicky potenciál spolupráci našich průmyslových podniků dále prohloubit. Jednou z cest pro prohloubení dlouhodobé spolupráce je ustavení společných joint ventures s provázanou produkcí v obou zemích. V daný moment spíše v ČR, ale po skončení konfliktu také s přenesením zpět na Ukrajinu.

Ukrajinské firmy chtějí do České republiky posílat své lidi, zřizovat zde pobočky a ukrajinsko-české joint venture. Můžete uvést a rozvést konkrétní příklady? Objevily se například informace o přesunu výroby dronů DeViro do České republiky.
Částečný přesun výroby dronů DeViRo do ČR je jedním z řady projektů, kde vidíme velký potenciál. Společnost zde aktuálně hledá vhodné výrobní prostory a my pevně doufáme, že se tady velmi rychle etabluje a zahájí produkci. Věříme zároveň i v možnou spolupráci s českými subjekty a ozbrojenými složkami, jelikož se jedná o produkt úspěšně osvědčený v boji.

Podle Vás proměna Ukrajiny představuje obrovskou příležitost pro expanzi českého obranného a bezpečnostního průmyslu. Má Česká republika nějaké speciální výhody ve vztahu k jiným zemím, které také Ukrajině velmi pomáhají (Polsko, USA, Velká Británie…)?
Nepochybně ano. S Ukrajinou nás pojí nejen důležité události v naší společné historii (Československé legie, bitva u Sokolova, osvobození Kyjeva v roce 1943 atp.), ale také neblahé zkušenosti s vlivem a přítomností Moskvou řízených vojsk na svém území. A v neposlední řadě jsme posledních pět let před ruskou invazí byly druhým největším dodavatelem vojenského materiálu na Ukrajinu ze všech zemí EU.
Polsko je v Ukrajině přirozeným lídrem a nejbližším spojencem. V oblasti vojenského a bezpečnostního průmyslu máme oproti Polsku výhodu v obrovské flexibilitě, jelikož český obranný průmysl je v drtivé většině soukromé povahy. Nejedná se však o žádný závod. Cíl všech je stejný, a to maximálně pomoci Ukrajině. A řekněme si na rovinu – také pomoci nám samotným.
Ukrajina byla po desítky let zbrojní velmocí, extrémně úspěšná na zahraničních trzích. Oproti nám i Polsku násobně úspěšnější z hlediska exportu. Spojit síly s její obranně-průmyslovou základnou je samozřejmě ohromnou příležitostí, jak sami sebe posunout dál.

Co pozitivního Ukrajině spolupráce s Českou republikou přinese? A naopak, jaké největší benefity (v nejširším slova smyslu) Česká republika ze spolupráce s Ukrajinou získá?
Bilaterální spolupráce s Ukrajinou v obranném průmyslu je vzájemně výhodná na mnoha úrovních. Rozvoj průmyslové základny, výměna a předání know-how nebo transfer technologií.
Abych byl konkrétní – to, čím se můžeme nejvíc vzájemně obohatit, je oboustranný proud lidského kapitálu. Naše firmy nemají díky minimální nezaměstnanosti kde brát zaměstnance. Tisíce zkušených ukrajinských inženýrů i techniků by pro nás bylo zásadním obohacením. A naopak čeští pracovníci mohou poskytnout Ukrajině unikátní know-how kupříkladu na opravu a modernizaci těžké vojenské techniky, neboť tam jsme díky alianční standardizaci dál.
A to se bavíme jen o obranném průmyslu. To samé lze replikovat v mnoha dalších odvětvích.

Má česká ekonomika dostatek čistě českého kapitálu, který může investovat na Ukrajině a zakládat s ukrajinským průmyslem společné podniky? Ani ukrajinské firmy nemají pochopitelně peněz nazbyt. Otázka je: „Bude na česko-ukrajinskou spolupráci dostatek peněz a nebude muset Česká republika ustoupit mocnějším evropským zemím?“
Úspěch investic samozřejmě vychází z dostupného kapitálu, ale také z domácí politické podpory. Tu máme nyní v Ukrajině bezprecedentně velkou. ČR se vlivem své (nejen) vojenské pomoci bude jednou z prvních možností pro nové a návazné společné projekty.
Jasně, že čistě českého kapitálu není oproti ekonomicky silnějším zemím více. Ale v tomto případě se bavíme o postupném náběhu na mnohonárodní investice nebývalého rozsahu. Skloňují se termínu jako Marshallův plán pro Ukrajinu a myslím, že to přirovnání bude adekvátní. Zdrojově se bavíme o Mezinárodním měnovém fondu, Evropské unii a programu Lend-Lease USA.

Podle Vás se z Ukrajiny stává vojenská velmoc izraelského typu. Ukrajinské armádě pomáhají start-upy a univerzity. Zároveň je ale na Ukrajině mobilizované práceschopné obyvatelstvo a ekonomika prudce padá. Kde vlastně Ukrajina získává peníze k vedení války a k nákupu vojenského materiálu, ať už od svého nebo zahraničního průmyslu? Nemohou tyto „penězovody“ za několik měsíců vyschnout?
Nedomnívám se, že tyto „penězovody“ vyschnou, neboť je v zájmu celého Západního světa Ukrajině pomoci. Ukrajina bojuje nejen za svoji svobodu a územní integritu a nezávislost, ale také za hodnoty, na kterých stojí moderní, vyspělá a demokratická civilizace, ke které patříme. Evropská Unie právě schválila dlouho očekávaných 5 miliard EUR makroekonomické pomoci. Spojené státy, Spojené království a Mezinárodní měnový fond jsou lídry finanční pomoci od začátku války a existuje konkrétní rozjednaný plán na zajištění chodu ukrajinského státu minimálně na další rok.

Označil jste Ukrajinu za zdroj velkého poučení v tom, co ve válce funguje a co nikoliv. Zmínil jste systémy velení a řízení, ochranu tanků nebo otázku dělostřelecké munice. Můžete nám říct konkrétní příklady, co se osvědčilo a co nikoliv? Mají šanci toto know-how využít i české firmy?
Nerad bych komentoval do detailu konkrétní vojenský a bezpečnostní materiál, který byl na Ukrajinu ze strany ČR dodán, mohu však potvrdit, že všechen námi dodaný materiál je kvalitní, osvědčen v boji a ukrajinské ozbrojené složky si jej velmi pochvalují a cení. A často jej také zveřejňují na sociálních sítích s projevy vděčnosti a ocenění.
Podrobnou zpětnou vazbu od ukrajinské armády dostáváme, a díky tomu můžeme přehodnocovat jak naše vlastní armádní plány na rozvoj schopností, tak směrovat české firmy i výzkumné instituce. Nejlepší samozřejmě je, když tuto vazbu přetavíme v konkrétní spolupráci českých a ukrajinských subjektů. Naše firmy, co si takovou vazbu nastavily od začátku války, se posouvají výrazně kupředu.

Na konferenci jste uvedl, že ne všude se hodí bezpilotní letouny, protože kvůli nasazení prostředků elektronického boje je lze snadno zarušovat. Můžete nám tuto „ukrajinskou zkušenost“ blíže představit?
Je třeba míti na paměti, že tak jako Ukrajina využívá hi-tech produkty, bezpilotní letouny a prostředky elektronického boje i Rusko. Lze samozřejmě spekulovat o jejich kvalitě, nicméně zcela logicky existuje možnost, že tam, kde operují ruské prostředky elektronického boje, existuje riziko, že budou zarušovat ukrajinské bezpilotní letouny, stejně jako další vojenské systémy.

Podle českých medií naše firmy obranného průmyslu prodaly Ukrajině vojenský materiál v hodnotě minimálně 47 miliard korun. Můžete strukturu vývozu českého vojenského materiálu přiblížit? V jakém poměru jde o opravy, novovýrobu, přeprodej nebo výprodej skladových zásob českých firem? Co ukrajinská armáda na českém trhu především poptává?
Informace o celkové hodnotě vývozů vojenského a bezpečností materiálu z ČR na Ukrajinu nemohu potvrdit ani vyvrátit, každopádně jednání ohledně oprav i nové výroby českých firem probíhaly, probíhají a věřím, že i probíhat budou. U některých firem máme vyprodáno na dlouho dopředu, proto řešíme, jak co nejrychleji navýšit výrobní kapacity. Poptávky ukrajinské armády na českém trhu jsou velmi podobné těm na ostatních trzích, jmenovitě tedy těžká technika, dělostřelecké systémy, munice, ale i stany, balistická ochrana, výstroj nebo systémy na odminování.

Před vypuknutím války se hodně mluvilo o velkém potenciálu kopřivnické automobilky Tatra v ukrajinské armádě. Lze přiblížit proběhlé a probíhající dodávky vozidel Tatra do ukrajinské armády a výhled do budoucna?
Řada výrobků od kopřivnické společnosti Tatra dosahuje špičkových kvalit. Kupříkladu podvozky 8×8 jsou v celosvětovém měřítku bezkonkurenční. Kdybych měl hovořit jen o tom, co skutečně píše historii v rukách ukrajinských vojáků, pak zmíním podvozky Tatra pod systémem Neptun, který poslal ruskou válečnou loď tam, kam patřila. A dále podvozky pod raketometné systémy – díky jejich mobilitě od začátku války Ukrajina držela ruské nájezdníky zkrátka.
Tatrovce se jen za prvních pár měsíců roku dařilo natolik, že již v létě začali nabírat dalších 500 zaměstnanců. A to je mimochodem příběh, který vidíme u velkého množství českých firem – díky našim dodávkám Ukrajině vznikají stovky nových pracovních míst a ohromné prostředky putují do státní kasy díky daním a odvodům. Naše pomoc v boji proti ruské agresi tak pomáhá i naší ekonomice.

Děkuji Vám za rozhovor.

ZDROJ ZDE

 52 Přečetlo

53. Pluk | Průzkumu a elektronického boje (unofficial)
Nahoru Klik